Zlatko Míčka - spolumajitel společnosti Merlot d’Or

Kdy jste se poprvé dozvěděl, že existuje něco jako investiční vína? A jak dlouho poté jste se tomuto tématu začal aktivně věnovat?

O tom, že víno lze v mladém věku nakoupit a následně uložit k archivaci, jsem věděl již v dobách, kdy můj otec pracoval jako ředitel hotelu na Šumavě, což bylo kolem roku 1982. Bohužel jsem netušil, že právě v tomto roce jde na trh v Bordeaux jeden z nejvýznamnějších ročníků celé historie! Další zkušenosti jsem začal sbírat až po roce 1989, kdy jsem například likvidoval zásoby Hotelu Plzeň, který v privatizaci získala jedna nejmenovaná banka. Jejich sklep nabízel pár opravdu zajímavých kousků a další uložení by jejich cenu jistě dále zvýšilo, ale pokud vím, tak jsme bohužel většinu zkonzumovali.

Kdy jste začal budovat vlastní sklep?

V roce 1993, kdy jsem zakoupil nemovitost z roku 1899, která sice vyžadovala kompletní rekonstrukci, ale sklep byl celkem v pořádku. První ročník z Bourgogne, který jsem tam uložil, byl 1995 a samozřejmě i pár lahví ze starších šarží, ke kterým jsem se ve Francii dostal. Postupně jsem sklep naplnil a sledoval jeho příjemný finanční posun, který ve mně vzbudil první úvahy o smysluplném ukládání peněz do vína. S posunem času jsem si ale uvědomil, že pokud chci v tomto směru dál pokračovat, musím se obrátit směrem k Bordeaux, protože právě na zdejších vínech je postaven princip investic do této alternativy, která je dnes již poměrně populární. Já jsem však začínal v roce 1998, což byla opravdu „pionýrská“ doba a nikdo vám s ničím výrazně neporadil… Šlo o vlastní zkušenosti, odvahu a štěstí – to byl a je klíč k úspěchu.

Co si laik může pod pojmem investiční víno představit?

Laik si zřejmě představí lahev vína, kterou našel někde na půdě nebo ve sklepě po babičce, a ta má dnes neuvěřitelnou hodnotu. Alespoň tak si to představuje většina lidí, kteří mi pravidelně píší nebo volají, bohužel až na naprosté výjimky je musím zklamat. Investiční víno, to je totiž tak úzká skupina produktů, že je velmi obtížné se k nim vůbec dostat natož je nakoupit ve velkém množství.

Do této kategorie se řadí hlavně vína z Bordeaux, která jsou naopak vyloučena a proč?

Investiční vína lze hledat v Bordeaux, potom je to pár vín z Bourgogne, něco málo z prestižních Champagne, sem tam něco z Itálie a jednotlivá vína ze Španělska, Kalifornie nebo Chille, to jsou však opravdu jen jednotky producentů! Pro představu tvoří dnes Bordeaux 80 % investičního trhu, 10 % Bourgogne a Champagne a 10 % celý zbytek světa. Zbytek, což je 99,9 % světové produkce, je prostě vyloučen. Proč? Protože to nejsou investiční vína!

Vína z oblasti Bordeaux mají potenciál zrát až třicet let. Je obvyklé investovat do vín dlouhodobě, či naopak v řádu několika let?

Záleží na investičním záměru, ale potenciál je velmi důležitý fakt! Pokud nemá víno potenciál minimálně 10 let, nedá se jako investice vůbec doporučit, bez ohledu na to, zda chci prodávat za dva roky nebo za pět let.

Co se s víny děje po překročení té investičně optimální doby, kdy naopak začínají na svých kvalitách ztrácet a co dál, co se děje s takovou investicí?

To je potom špatná investice, ale pokud nakupujete správně, překlopí se investiční víno do polohy raritního vína a přichází zase jiná spotřebitelská skupina, která má zájem právě o tyto lahve, jde jen o to, mít vína která mohou charakter raritního vína naplnit.

Komu ideálně a nejlépe investiční víno prodat?

Investiční vína se obchodují po celém světě, pokud totiž víno v lahvích dozraje, stane se z něj normální spotřební víno, které kupují jak privátní osoby, tak restaurace nebo vinotéky. Prostě se jednoho dne probudíte a už nemáte investiční víno, už máte kvalitní zboží, které je výjimečné a je po něm velká poptávka, pak nastává vhodná doba pro prodej. Ten ale může trvat i několik let, není kam spěchat, protože tato vína vydrží ve skvělé kondici i celá desetiletí.

Co všechno hraje pro získání nejvyšší možné částky?

Kromě lahvové zralosti, výjimečnosti vína a ročníku i situace na trhu a také ekonomická síla jednotlivých regionů, kde jsou konkrétní tituly populární. Je obecné známé, že některé značky jsou vyhledávaně v Asii, jiné v USA a další v Evropě, to se samozřejmě může v čase i měnit, ale jsou stálice, na které se dá opravdu spolehnout. Znamená to tedy, jít s vínem na trh ve správný čas a na správném místě, proto je důležitá dlouhá doba v lahvové zralosti, pak vás nebude tlačit čas a je možno počkat si na ten den „D“.

U investičního vína je potřeba uvažovat o horizontu minimálně 5 let a počítat se ziskem cca 5–6 % p. a.

Ve srovnání s jinými oblastmi, jaký je u vín poměr investičního rizika?

To je těžká otázka, když není definováno riziko v jiných oblastech… Jedno je však jisté, víno je poměrně konzervativní investice, nečekejte žádné závratné skoky, ale na druhou stranu ani propady. A navíc je tu další benefit, víno se pije a tedy klesá jeho množství z konkrétního ročníku nebo od konkrétního výrobce, což je cenový bonus výjimečnosti, který se vám k výnosu přičte.

Jaké je běžné zhodnocení a v jakém časovém horizontu obvykle?

U investičního vína je potřeba uvažovat o horizontu minimálně 5 let a počítat se ziskem cca 5–6 % p. a. Může to být i více, ale tady opravdu záleží na ročníku a konkrétní značce, dá se ale odpovědně říci, že pokud nebudete spěchat, pod 4 % p. a. se nedostanete.

Jak se v této oblasti může zájemce teoreticky vzdělávat?

Může sledovat burzu, ceny vín, může sledovat hodnocení ročníků, světové trendy… Je toho hodně, ale nic organizovaného, žádný kurz ani studium této problematiky neexistuje, je to prostě pouze alternativní investice, která je však specifická a má svoje těžko čitelná pravidla.

S jakým největším investičním průšvihem jste se kdy setkal?

To si pamatuji dobře. Jeden z mých kamarádů nakoupil v roce 1998 archivní vína z Moravy za cca 1,5 milionu korun, když mi to řekl, tak jsem se zděsil a pomoci jsem mu opravdu nedokázal. Myslím, že to pije dodnes, tedy spíš to asi používá v kuchyni nebo na horách do poměrně drahého svařáku…

A naopak, s jakým nejzajímavějším úspěchem v tomto směru?

Tak tradiční investiční „skokan“ na trhu je Château Pétrus z Bordeaux, které si pravidelně připisuje jen za prvních pár let několik desítek procent ročně a je běžné, že po pěti letech se prodává za několikanásobek původní ceny.

Skladování vín je jistě velké téma pro všechny, kdo kupují vína z dovozu. Jak se vám toto daří ošetřit při logistice?

Logistika tady neexistuje, pokud chci skladovat investiční vína, musím využít certifikovaný celní sklad, jinak je víno po několika letech prakticky neprodejné. Vína tedy po nalahvování leží v těchto skladech až do okamžiku prodeje koncovému zákazníkovi, pokud víno vyzvednu od výrobce nebo obchodníka a uložím doma, je investice v podstatě navždy znehodnocena!

Šlo o vlastní zkušenosti, odvahu a štěstí – to byl a je klíč k úspěchu.

Na svých stránkách www.merlot.cz provozujete také e-shop. Právě i tam mohou vznikat obavy ohledně transportu vína. Jak to řešíte zde?

Vína dodáváme většinou osobně, nebo jsou k vyzvednutí na některé z našich poboček. Pokud využijeme nějakou smluvní dopravu, je to na výslovné přání zákazníka.

Pro koho je nákup vín přes e-shop ideální a jaká vína se takto nejvíce prodávají?

Tento nákup je vhodný pouze pro zákazníky, kteří vína znají a kteří přesně vědí, co si objednat. Pokud se ve vínech dostatečně neorientují, myslím tím konkrétně v označení a specifikaci, je lepší výběr konzultovat, což lze i po telefonu, a teprve pak vybrat, co vlastně chci objednat. E-shop je tady vlastně jen zprostředkovatelem kontaktu mezi zákazníkem a sommelierem, který pomůže vybrat víno dle individuální představy.

Kam všude po světě kvůli vínům cestujete a proč?

Samozřejmě že hlavní směr je pro mě Francie, tam jsem několikrát ročně, abych vše ochutnal a vybral nejlepší vína pro konkrétní záměr, jak obchodní, tak investiční. Průběžně ale monitoruji i ostatní země, kde produkují zajímavá vína, takže občas Itálie, Španělsko, ale i Austrálie, JAR, Nový Zéland nebo Kalifornie. Samozřejmě že pravidelně zavítám i na Moravu, abych měl přehled, co je nového u nás doma.

9.–10. února 2017 se můžeme těšit na další velkou degustaci na Pražském hradě, 13. Audienci Grand Cru Classé z ročníku 2014. Můžete nám předeslat, jaký to byl pro vína rok a co lze od degustace očekávat?

Já se osobně velmi těším, protože po slabších letech 2011, 2012 a 2013 přichází klasický pěkný ročník 2014, vína budou plná a strukturovaná, přitom budou mít jemnost a ovocnost, prostě takový ročník, který potěší jak kvalitou, tak i poměrně korektní cenou.

Jaký byl pro vás osobně rok 2016, jak bilancujete nad byznysem a s jakými výzvami byste se rád popasoval v roce následující?

Rok 2016 je pro nás vlastně na začátku, je třeba si totiž uvědomit, že obchod s vínem to je hlavně konec roku, a i když se to zdá neuvěřitelné, za listopad a prosinec většina firem prodá tolik, jako za celých deset měsíců v daném roce. Jedno je však jisté už teď – trh s investičním vínem se opět posunul, a tak jsme letos zaznamenali největší zájem v historii firmy. V příštím roce nás čeká zcela jiná výzva, bohužel méně radostná. Úroda ve většině oblastí Francie je totiž minimální a to doslova, například v Bourgogne někteří výrobci nemají ani 20 % běžné produkce, což znamená, že najít kvalitní vína a hlavně je vůbec nakoupit bude opravdu velký oříšek!

Děkuji za rozhovor.

Text: Michaela Lejsková

Foto: Tino Kratochvil

Oficiální stránky: www.merlot.cz