Život korporátního vedoucího

A kdo je vlastně autorem blogu? Píše anonymně, neotřele, přímo a s nadhledem, který se dá získat snad pouze na základě vlastní zkušenosti. Dnes Vám představíme autora tohoto úspěšného blogu, jeho profesní dráhu  a případné plány do budoucna.

Pracujete již dlouho  pro jednu globální společnost pohybující se v oblasti vědy a zdravotnictví. Můžete mi popsat Vaši cestu od začátku až k současné pozici ve firmě?

V době, kdy jsem končil doktorát, jsem si myslel, že na mne všechny firmy čekají s otevřenou náručí. Opak byl pravdou. Nicméně ta srážka s realitou byla nutná pro získání pokory po pěti letech studia na medicíně, které absolventy samo o sobě předurčuje k určitému elitářství. Nastoupil jsem tedy na pozici obchodního zástupce pro ČR. Dostal jsem mobil, auto, notebook a  vyrazil jsem vstříc mé pracovní kariéře. Pro stejnou společnost pracuji již téměř 9 let. Za tu dobu jsem vystřídal 5 různých pozic, převážně řízení obchodu pro různé trhy ve střední a východní Evropě a to buď v oblasti zdravotnictví, či  vědeckého výzkumu. Dnes mám na starosti domácí pole, tedy řízení obchodu v České republice a k tomu ještě Maďarsko.

Vypadá to, že v korporátním prostředí "umíte chodit“. Co myslíte?

Globální firmy fungují všechny velmi podobně. A čím výše v dané struktuře jste, tím roste míra politikaření, strategického rozhodování a také stresu, který je však úplně jiný, než u lidí pracujících v pozicích nižších. Zda v tom umím chodit? V počátcích jsem se snažil prosazovat své názory velmi urputně a občas jsem šel hlavou proti zdi. Nefungovalo to a postupem času jsem se naučil taktiku, jak ovlivňovat dění kolem sebe mnohem efektivněji. Neexistuje univerzální návod jak na to, nicméně jsou způsoby, jak úspěšně prosazovat své myšlenky i v prostředí, kde to zdánlivě není možné. Stačí absolvovat pár školení a pak už jen citlivě vnímat, co se děje kolem, hledat souvislosti a soustředit se. Důležité je také najít si správné motivátory, tedy osobnosti, které Vám mohou pomoct soustředit se na správný cíl, abyste byli ve správný čas na správném místě. V korporátech totiž existují nepsaná pravidla, která je třeba dodržovat, chcete-li si práci udržet.

Můžete nám říct alespoň pár těch nepsaných pravidel?

Určitě. Ty směřují především do oblastí komunikace a způsobu práce. Komunikace je kámen úrazu všude a v globálních firmách to není kámen, ale balvan, protože fungují v maticové struktuře, kde lidé nejsou řízeni, ale spíše ovlivňováni a dochází ke střetu velkého počtu různých, mnohdy až protichůdných zájmů. Při řešení jakékoliv otázky se do komunikace často nabaluje enormní počet lidí, kteří nejsou kompetentní a firma začíná být neoperativní. Proto doporučuji činit maximum rozhodnutí samostatně, či s týmem lidí, o kterých víte, že jsou rovněž „střelci“ schopní  pohnout věcmi kupředu. Dále, co bych doporučil, je psát každý email s vědomím, že ho může číst kdokoliv a kdykoliv. Zde se přesouváme již do té politické roviny a mohl bych sdílet velké množství příkladů a tipů, nicméně se zaměřím pouze na jeden. Hlavní element úspěchu/neúspěchu, či dokonce toho, zda vás práce bude/nebude bavit je spolupráce s nadřízeným, a proto je nutné tuto spolupráci aktivně podporovat, ať už si o něm myslíte cokoliv.

Říkáte, že řídíte obchod. Jak vypadá Vaše pracovní náplň?

V počátcích kariéry  šlo převážně o řízení obchodu a to až do doby, kdy jsme se stali skutečně globální společností. Od té doby bych spíše řekl, že řídím změny, nastavuji nové obchodní modely a jsem více vtažen do strategických a operativních aktivit, než do těch obchodních. Podílet se na řízení změn je z mého pohledu velmi tvůrčí a zajímavá práce, která vyžaduje kompletní znalosti a hlavně zkušenosti. Když si vzpomenu na svůj první přechod na nový obchodní model,  byl to zdlouhavý a bolestivý proces. Nyní si troufám říct, že po několika implementacích nového obchodního modelu, či operativních elementů firmy jsem schopen brát změny trochu více s nadhledem, který je v této branži velmi důležitý. Nicméně, abych se vrátil k původní otázce, tak obchod nyní mou hlavní náplní není, ale rád bych, aby opět byl.

Minulost je minulostí, pojďme se vrátit zpět k Vašemu blogu. Co plánujete jako další krok?

V první řadě musím říct, že blog, který se podařilo za vydatné spolupráce fanoušků vytvořit, sdružuje skupinu  velmi inteligentních lidí s vlastními názory na byznys a bohatými profesními zkušenostmi, které mnohdy přesahují ty mé. Rád bych proto pokračoval v nezměněné podobě, protože každý komentář, každé téma příspěvku mě samotného obohatí a člověk se jen utvrdí v tom, že principy a procesy jsou všude velmi podobné. Na druhou stranu jsem si postupně uvědomil, že největší radost mi přináší právě ty příspěvky, ve kterých mohu sdílet zkušenosti, někomu poradit a třeba jen kouskem myšlenky pomoci lidem, pro které je zrovna daná informace, či jen názor užitečný. Proto jsem se pustil do přípravy paralelního projektu, ve kterém bych rád dosavadní zkušenosti zúročil a předal dál.

Řeknete nám o něm víc? Bude to komerční subjekt?

Nechci zabíhat do detailů, protože projekt je teprve na počátku, v rovině předběžných jednání a vizí. Každopádně ano, měl by to být komerční subjekt a asi to ani jinak nejde, vzhledem k tomu, že plánuji spolupráci s více lidmi a externími společnostmi, které do projektu vkládají svůj čas, úsilí a v neposlední řadě i své peníze.

Když bych začal z druhé strany, tak to zní až jako pohádka – založíte si blog, sejde se tam velké množství zkušených lidí s chutí něco vytvořit a výsledkem je možná úspěšná společnost. Ale takto to bohužel, či bohudík nefunguje. Velkým hnacím motorem je pro mě právě ta skupina lidí na blogu, která mi spolehlivě nastavuje zrcadlo zpětné vazby a poskytuje bezpočet zkušeností a nápadů,  ale i tolik potřebnou kritiku. Vnímám a ze zkušenosti vidím, kde společnosti mají slabá místa, kde pokulhávají procesy, strategie, implementace změn a to je přesně ten prostor, kde bychom rádi pomohli. Co je však pro mne osobně mnohem zajímavější je soustředit se na jednotlivce, pro kterého je práce výzvou a chce něco v pracovním životě dokázat, či se nějak profesně realizovat a poskytnout mu něco, co není zcela běžné v našem českém prostředí. V tuto chvíli bych více do detailu nezabíhal.

Snad Vám ta pohádka dopadne dobře. Nebojíte se, že tento krok bokem - komerční projekt bude negativně vnímán Vašimi fanoušky?

Samozřejmě se toho bojím. Ten blog je pro mne velmi vzácný a inspirativní. Také věřím, že ten, kdo se bojí, nikdy nic nedokáže, a tak se snažím celý koncept vytvářet tak, aby  blog zůstal blogem a aby veškeré aktivity – komerční, i nekomerční, byly hlavně přínosné. A pokud se to povede, pak se budu moct v čase ohlédnout a říct si, že to mělo smysl a že jsem to udělal správně. 

A co Vaše práce v korporátu?

Tu mám svým způsobem rád, a proto v tuto chvíli beru veškeré ŽKV aktivity jako doplněk a jeden velký koníček.