V Evropě se znovu mluví o šrotovném. Francie už ho zavedla, Česko o tom neuvažuje

Princip šrotovného, jak jej známe z roku 2009, byl poměrně jednoduchý. Stát vyplácel finanční příspěvek za nákup nového osobního automobilu, přičemž kupující současně odevzdal svůj starý vůz k ekologické likvidaci. Jeho zavedení tehdy plánovalo 15 zemí. Největší dopad mělo v Německu, tamní trh s novými auty díky němu meziročně vyletěl o 40 procent.

V Česku se o něm dlouho hovořilo, program šrotovného tehdy dokonce schválila poslanecká sněmovna, ale do praxe se u nás nikdo nedostalo. Trh s automobily se ještě do konce roku 2009 stabilizoval a od jeho zavedení bylo nakonec upuštěno. Situaci v Česku do velké míry pozitivně ovlivnilo šrotovné právě z Německa.

Tam se teď diskuze o jeho opětovném zavedení vede nejintenzivněji. Automobilový průmysl je jednou ze stěžejních oblastí německého průmyslu, závisí na něm téměř dva miliony pracovních míst, a tak se očekávalo, že jej stát podpoří mimo jiné také novou verzi šrotovného.

Německo podpoří jen auta na elektřinu

K tomu však zatím nedošlo. Když na začátku června schválilo Německo druhý balík na podporu ekonomiky, šrotovné v něm překvapivě chybělo. Stejně jako jakákoliv jiná podpora prodeje spalovacích motorů. Jediným sektorem, kterému se pomoci dostalo, jsou vozy s elektrickým pohonem. Kdo si do konce příštího roku v Německu koupí elektroauto v ceně do 40 tisíc eur, obdrží státní příspěvek ve výši 6000 eur. Doposud to byla polovina. Další 3000 eur dostanou za každé prodané elektroauto i výrobci.

Daleko štědřejší byla ke svému automobilovému průmyslu Francii. Její prezident Emmanuel Macron prohlásil, že země galského kohouta vyjde z koronavirové krize jako automobilová velmoc. Celkem do odvětví pošle osm miliard eur. Na rozdíl od Německa zavádí šrotovné i na spalovací motory. U aut na elektřinu bude činit státní příspěvek na nákup až 12 000 eur.

Ve hře je hlavně zachování pracovních míst

Po zavedení šrotovného volají zástupci automobilové branže i v Česku. Podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla by zavedení finanční prémie pomohlo nastartovat trh, zachovalo pracovní místa, posílilo plnění klimatických závazků a předešlo dalšímu zhoršování vozového parku u nás.

I když debatu o šrotovném připustil na začátku května premiér Andrej Babiš, ministerstvo průmyslu a obchodu s jeho zavedením nepočítá. „Nástroj šrotovného je drahý, míří na jediný sektor, a když budu mluvit zcela otevřeně, tak v současné chvíli nemáme úkoly, abychom toto téma do detailu rozpracovávali,“ řekl náměstek ministra Eduard Muřický.

Ekonomové pak varují před nejednotným přístupem členských zemí EU. V důsledku by to mohlo znamenat stejný efekt, který jsme v malé míře zažili už v roce 2009, tedy že vyřazené vozy ze zemí, kde šrotovné zavedli, míří do těch ostatních, včetně České republiky.

Celou situaci navíc komplikují přísné limity na vypouštění CO2. Od letoška by průměrné evropské auto mělo vypouštět maximálně 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr, což představuje problém paradoxně hlavně u menších aut. Automobilky proto volají po zmírnění těchto limitů.