Společnost FUTURPOL, s.r.o. slaví 20 let výročí

Letos slavíte 20 let výročí od založení. Jste jedna z mála českých firem, která se může honosit takovou historií. Co bylo pro vás tím impulsem vstoupit do podnikatelského prostředí?

Je tomu již spousta let a nevzpomínám si, že bych tehdy něco příliš plánoval. Citaci typu – „úspěšný člověk pracovní pozici nehledá, nýbrž vytváří“, jsem si přečetl až několik let po první registraci OSVČ. Tady bych pravdu nehledal. Mnohem pravděpodobnější vysvětlení pro můj vstup do podnikání je pokorné přijetí skutečnosti, že existuje osud, který mám daný a vnitřní neklid, který mne po jeho cestě vede. Pokud hledáte něco hmatatelného, stojí za zmínku můj několikaletý zahraniční pobyt z počátku 90-tých let, který mne v otázce podnikání formoval a významně nasměřoval.

Než se dostaneme k dnešním dnům, jaké byly začátky vašeho podnikání?

Složité, což nemusí automaticky znamenat nepříjemné. V kanceláři máme dodnes zarámovanou fotografii telefonní budky, do které jsme chodili z kanceláře vyřizovat první pracovní hovory. Až po několika měsících nám do firmy přivedli pevnou linku. Vím, že kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování. Proto má tato vzpomínka na zdi své čestné místo. Svým věkem patřím k tzv. Stříbrné generaci, která ve své aktivní fázi profesního a osobního života, zažila velmi různorodá období a intenzivní změny. Život v totalitní společnosti, přechod k novodobé demokracii, soukromé podnikání, internet, mobilní spojení, konzumní společnost a mnoho jiných synonym měnících se v relativně krátkých časových úsecích. Nevím, jaký by byl pohled na začátek podnikání v jiné zemi, ušetřené alespoň části epochálních změn, které jsme podstoupili v naší malé kotlině. Stále více mi chybí slušnost, velkorysost a džentlmensky podaná ruka, které nám pomáhaly na začátku profesní cesty. Dnes bychom si jich dokázali o to více užít, jen jsou již nedostatkovým zbožím.

Prvním milníkem vašeho rozvoje bylo zahájení spolupráce se servisní firmou Jaromír Zatloukal – ARTOS. Co vám tato spolupráce přinesla?

Jarda Zatloukal nás přivedl do světa pekařských technologií, ve kterém se svou firmou ARTOS působí od roku 1992. Ušli jsme společně kus cesty v oboru, který dnes bohužel nedokáže překročit svůj stín. My se o to pokusili v roce 2005, kdy se naše cesty s firmou ARTOS v dobrém rozešly. Rozšířili jsme své zaměření ve Skladování a dávkování prvotních surovin i na chemické a farmaceutické odvětví a posunuli se směrem k průmyslovým realizacím. Právě tato doba patří ve vzpomínkách k těm začátkům, které byly složité, a přesto tak krásné. Firmě ARTOS za to patří náš velký dík.

Dalším významným milníkem byla výstavba vlastního areálu společnosti. Jaké nové možnosti vám to přineslo?

Rozhodnutí o výstavbě vlastního areálu, bylo logickým vyústěním přechodu z firmy projekční na firmu realizační. Český a slovenský trh, na kterém se pohybujeme, klade na dodavatele technologií mnohem větší nároky, než-li typický trh západní. Ve chvíli, kdy přijme subjekt rozhodnutí o významné investici do vlastní automatizace a průmyslového vybavení firmy, žádá po dodavateli službu „na klíč“. Z mnohdy i objektivních důvodů pořizuje technologii, která vyžaduje téměř okamžitou servisní reakci, jelikož je vytížena v nepřetržitém provozu a po celý rok. Nemá vyřešenu nezastupitelnost. Stali jsme se ze dne na den projektanty, výrobci a servisními techniky. Pro takovýto objem práce potřebujete nejen kvalitní zaměstnance, ale i odpovídající zázemí.

Po výstavbě vlastního areálu jste zahájil provoz Oborového školícího střediska. Co vás vedlo k otevření a provozování školicího střediska?

Částečně jsem již odpověděl v předchozí otázce. Obory, ve kterých působíme, a jde hlavně o ty potravinářské, vznikají novodobě. Ty původní jsme položili na oltář svobody jako „úlitbu bohům“, kteří je ihned po získání přestavěli, dovybavili technologií či zavřeli. Přestavba spočívala v přenesení výroby, včetně již existující a mnohdy překonané technologie. Nové stroje se začaly dovážet ze západoevropských zemí, za euro a v angličtině. My tady bohužel měli a stále ještě máme v hlavě ruštinu a v kapse koruny. Jde o ty samé stroje, která ve světě, ve kterém vznikly, produkují v jednosměnném provozu a generují odpovídající obrat. V případě zakoupení na náš trh vám je nikdo levněji neprodá. Navíc pracují v třísměnném provozu, aby si na sebe vydělaly. Lidé, kteří nám v těchto oborech zůstali k dispozici, a nepohltil je automobilový průmysl, dostávají za svou práci odměnu, která na život nestačí. Tomu odpovídají i jejich schopnosti a přístup. Ve spojení s moderní a sofistikovanou technologií, kterou navíc nelze zastavit, je to složitý problém. Oborové školicí středisko slouží pro dovzdělávání obsluhy a řídících pracovníků investora, kteří by měli být zárukou pro zajištění bezporuchového a kontinuálních chodu námi dodaných strojů. Můžeme se bavit o jistém preventivním opatření, či obchodní výhodě, která nám díky tomu vzniká. Jaká je ale realita? Stále je jednodušší vzbudit v noci našeho servisního technika a nechat jej přejet půl republiky pro odblokování chybně aktivovaného stop tlačítka. 

Dalším milníkem v globální ekonomice byla americká hypoteční krize. Několik firem zkrachovalo. Jaký recept jste našel pro svoji společnost, že jste zdárně proplul touto krizí?

Na počátku podnikání mi kamarád řekl: není těžké peníze vydělat, je mnohem složitější se správně rozhodnout co s nimi“. Často si na to vzpomenu a dodnes mu dávám zapravdu. Byl jsem v devadesátých letech nervózní z jednání s bankovními domy, jejichž hlavní dotazy směřovaly k výši každoročního navyšování obratu a zisku, díky každoročnímu navyšování počtu zaměstnanců. Dnes je tomu jinak. Hlavní otázka zní – „byli jste tu včera, jste tu dnes, budete tu i zítra“?  A to je jiná. Jestli nám něco pomohlo a pomáhá překonávat krize, třeba ty americké hypotéční nebo ty české morální, je jím sázka na kvalitu, upřednostňující kvantitu. Rádi po celou dobu zůstáváme malou firmou co do počtu zaměstnanců, o to více velkou duchem. Nevytváříme obrat firem, z čela žebříčku lídrů našeho hospodářství. Patříme však do skupiny firem, které zůstávají ziskové a poctivě plní svou daňovou povinnost v zemi, ve které se realizujeme, a žijí zde naši blízcí. Takto ještě par krizí jistě ve zdraví přežijeme. 

Krátce po začátku globální krize jste založil partnerskou obchodně-servisní firmu na Slovensku. Český trh byl už pro vás malý?

Jsem Čechoslovák, tak jako většina mých kolegů. A jako takový jsem obchodně-servisní zastoupení pro Československo získal. Z naší Mohelnice do Košic, či do Aše je to stejně daleko. Založení partnerské firmy na Slovensku bylo vynuceno spíše špatnou hojivostí rány, jež po klidném rozchodu našich dvou zemí, v hlavách mnohých stále setrvávala. Byl jsem na tom podobně. I zde platí, že čas je nejlepší lékař. Dnes jsme já a mnozí mí přátelé a klienti na Slovensku, smíření a spokojení. Český trh není opravdu nijak veliký. Jsme malým Detroitem ve středu Evropy a pro automatizaci průmyslu v oborech, jež zastupujeme, není zase tolik místa. Ve spojení se Slovenskem je naše pozice o něco lepší. 

Vaše společnost se zabývá opravami a novými instalacemi automatických systémů pro chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl v oboru skladování, dávkování a přepravy sypkých surovin a výroby těst a jejich následného zpracování do podoby polotovarů a hotových výrobků. Převažují opravy nebo nové instalace?

Naše první instalace slaví stejné výročí, jako firma sama. Skutečnost, že položka Opravy zabírá v našem obratu 2% je stejně tak sympatická, jako děsivá. Svědčí o dobré volbě obchodního partnera, kvalitě jeho zařízení a profesní vyspělosti našich kolegů. Takovéto stability nelze dosáhnout, bez precizní práce v průběhu výroby, instalace a mravenčí trpělivosti a loajality v průběhu celé životnosti zařízení. Strojařské pravidlo říká, že do instalovaného zařízení je potřeba ročně vracet zhruba 3% jeho pořizovací hodnoty, aby byla zachována odpovídající životnost. No a jsme zase u té koruny a ruštiny. Dodnes u většiny našich realizací zajišťujeme pouze havarijní servis, jelikož na ten preventivní není společenská poptávka. Je to velmi složité. Odborníci, v podobě mých kolegů, ve dne instalují, v noci servisují, a když nejdou na oběd, dokáží i opravit. Vím, že je prevence další nákladovou položkou v hospodaření našich obchodních partnerů. Je však i pojistkou pro splnění závazků vůči vlastním odběratelům a zachování partnerského vztahu se svými dodavateli.

Jaké jsou vaše stěžejní produkty?

V průběhu let jsme se vyprofilovali na dodavatele „kuchyní“, jak slangově nazýváme Skladování a dávkování prvotních surovin do výroby. Pro potravinářský průmysl, zejména pekárny a cukrárny, ji doplňujeme o hnětení těst. I to jsme schopni nabídnout v různých stupních automatizace. Dělící rovinou pro technologickou návaznost je výsledný produkt – těsto. V oborech chemického a farmaceutického průmyslu se soustředíme na problematiku logistiky vstupních surovin, se zaměřením na kvalitu uskladnění a rychlost a přesnost nadávkování k dalšímu zpracování. 

Mezi vaše zákazníky patří především potravinářské společnosti. Které patří mezi vaše nejvýznamnější?

S vděčností přijímáme jakoukoliv nabídku na spolupráci, která dává smysl. Není vše jen o penězích. Důležitá je i přízeň. Pokud jsou tyto dvě formy odměny za vykonanou práci v rovnováze, jsme spokojený dodavatel. Nádherná byla práce pro malou rodinnou pekárnu z Velké Bíteše, kde majitel přinesl po obědě jako pozornost montérům jejich vyhlášený tvarohový koláč. Lidské a ohromně motivující. Stejně tak, jako když i díky nám, začnou z velkých průmyslových linek padat Müsli, Sušenky, Oplatky, Pudinky, Knedlíky, Čerstvé pečivo, Mražené pečivo, Těstoviny či Cereální směsi. Za zmínku stojí také společnost PENAM, kterou jsme za dvacet let naší poctivé práce přivedli v problematice Surovinových hospodářství a hnětení těst do podoby, za kterou se nemusí stydět žádný vyspělý evropský producent. Na jejich podniky se jezdí dívat zahraniční delegace a náš rukopis nesou všechny jeho výrobní závody. Pevně věříme, že na to nezapomněli a brzy dořešíme přehmaty při našich posledních realizacích. Právem si pak zaslouží konstatování historie, že v jejím čele a v letech tvůrčí přestavby, stálo vedení s výraznými osobními a charakterovými vlastnostmi. 

Pohybujeme se v globálním konkurenčním prostředí. Jaká je vaše konkurenční výhoda?

Jsme kompaktní tým. Chemie, která jej tvoří, mu dává veškeré tvůrčí a obranné mechanismy, potřebné pro úspěšnou existenci v dnešní složité době. Naši dodavatelé vnímají snahu se od nich učit. Prohlášení, že „fyzika není názor“ u nás již zlidovělo. Proto jsou naše vazby na ně za hranicí běžného obchodního vztahu. Mluvíme se zahraničím v jejich rodném jazyce a na technické úrovni, srovnatelné s vlastním personálem. Na každou problematiku, která v průběhu realizace vyvstane, máme okamžitý komunikační koridor ke konkrétnímu odborníkovi. V oboru technologií pro Skladování a dávkování surovin vystupujeme jako výrobci zařízení s odpovídajícím ES prohlášením o shodě. Vlastníme zázemí, vybavení, strukturu a dobrou vůli podpořenou selským rozumem. Není toho málo, co dokážeme nabídnout pro zodpovědné rozhodnutí zvolit si FUTURPOL jako svého partnera.

 Dnes se nacházíme v době konjuktury. Nezaměstnanost je na nejnižší úrovni. Firmy mají zakázky na dlouho dopředu. Avšak jim dnes chybí zaměstnanci. Jak vám se daří nejen udržet stávající zaměstnance, ale i získávat nové?

Nemáme fluktuaci zaměstnanců. Pokud se dá u firmy naší velikosti o něčem takovém vůbec hovořit. Působíme většinu roku mimo své domovy. Pokud se má tým lidí v pátek odpoledne rozloučit a v pondělí ráno opět shledat, aby společně prožil celý pracovní týden dnem i nocí a takto to zopakovat třeba třicetkrát za rok, musí k tomu mít sakra důvod. A nejsou to jen peníze za odvedenou mzdu. Ti lidé se prostě rádi vidí a není jim to nepříjemné. Sami si nově příchozího prolustrují a přijmou či vyloučí. Nemáme personální oddělení. Díky za to. 

Na závěr sdělte našim čtenářům, jaká je vaše cesta k úspěchu?

Všechny problémy, kterou Vás potkaní na cestě podnikání, mají svá řešení. Pro podnikatelé jsou to výzvy, které tady byly, jsou a budou. Proto je důležité se z toho všeho hlavně nepodělat.

Foto: Archív FUTURPOL