Rozhlédl jsem se okolo sebe
V současné době mě nejvíce fascinuje Industry 4.0, umělá inteligence a veškerá elektronika, která nám vstoupila do našich osobních zón. S napětím sleduji soumrak recruitementu a snažím se dohlédnout budoucnosti veškerého možného sdílení všeho. Elektrikáře považuji za elitu všech řemeslníků. Jen oni si musí představit, jak něco neviditelného dostat z bodu A do bodu B.
1 fotografie ve fotogaleriiInzeráty je dnes polepen každý obchod, kavárna i restaurace; autobus, před filmem v kině jsou alespoň tři reklamy... všichni “ Přijmou”. Všechny. Personálním manažerům na všech úrovních došly všechny nápady, jak motivovat kandidáty k nástupu právě k nim. Kolo! Ipad! Kancelář a zasedačka roku! Homeoffice! Příspěvek na cokoliv... Šťastnější (personalisté) mají emailovou schránku plnou životopisů, ale nevědí, jak zaměstnance ve firmě udržet. A naopak. Česká ekonomika ale bez ohledu na jejich starosti zažívá kontinuální konjunkturu. Hospodářství navzdory nedostatku zaměstnanců roste a sousední silné ekonomiky nás považují za spolehlivé dodavatele. Just In Time!
Minulý týden mi přišel dopis z vězení. Honzík mi v něm mimo jiné radostně oznamoval, že už konečně může začít chodit do práce. Ráno ho čeká před vězením “taxík”, odveze ho na 8,5 hodiny do fabriky a taky je prý super, že má normální obědy. Hrubá mzda? 4500 Kč/ měsíc. Dělá prý u nějaké CNC mašiny.
Pro bratrance Honzíka je devatenáct korun na hodinu čistého spojeno s vysvobozením z prostředí obehnaného ostnatým drátem, ale co my ostatní? Na svobodě za svou práci dostáváme každým rokem maximálně o 2 až 7% víc.
Od začátku počítačových - devadesátých let minulého století jsme si zvykli na "rozevírající se nůžky” mezd. Rozdíly v nástupních mzdách absolventů byly vždycky. A i rozdíl 30% nás dnes nepřekvapuje. Programovat v C++ na homeoffice na Bali prostě každý neumí. Nově nás udivují mzdová očekávání nově nastupujících „mileniánů“? Jsou a budou mileniáni efektivnější? Ptáme se. A co teprve značka! Zohledníme-li vliv „zahraničního brandu“, oproti české značce, můžeme se dostat třeba i na dvojnásobný rozdíl. Vzdálenost mezi soustruhem českého a německého soustružníka vytvoří rozdíl cca čtyřnásobný a ten, kdo bručí zaznamená na své výplatní pásce téměř devítinásobný rozdíl (= vězeň pracuje za desetinu letošních letních hodinových mezd brigádníků).
Taková nespravedlnost! Kde jsou odbory? Voláme.
Odbory, které by vyjednaly lepší podmínky? Kolektivní smlouvy, stávky, ochrana zaměstnanců před jejich vyhozením z práce? Kdo by však dnes koho vyhazoval. A ne každého zajímají usnesení Konfederace odborových svazů podporující kolegy v Mitasu a Autodopravě Psota? Odbory v nejmenované společnosti vyrábějící plastové díly pro automotive bojují proti vulgarismům výrobního ředitele a píší majitelům fabriky do Německa dopis (!). To jsou mi ale pěkné evropské vyhlídky! Jak vysvětlí v eurech placený český soustružník své české ženě, že její německá soudružka je na tom čtyřikrát lépe?
A co EURO? Jednotná evropská měna nám přinese přehledné srovnání mzdových hladin. A pravděpodobně i mírné vlnky nevole, kvůli různé hodnotě ceny práce v jednotném prostoru s jednotnou měnou. Konkurenční výhodou českého subdodavatele německé firmy bude i nadále stabilita pracovní síly v místě a kromě čtvrtinové ceny práce oproti Německu bude výhodou především absence tvrdých odborů.
Ekonomika letos i příští rok poroste a firmy budou potřebovat nové lidi. Poptávka bude převyšovat nabídku. Zanikne uniformita nabídek práce, nebo spustí personalisté válku mezd? Nastane konec “ večírku", kdy všichni odesílají žádosti o propojení na LinkedIn všem a všichni věří, že dojde ke spojení? Kdo zaplatí víc - bude mít lidi.
Inzeráty kam se podíváme, v televizi reklama na “změnu práce” následovaná reportáží o čistkách cizinecké Policie v eshopech. Hladina nástupních mezd srovnatelná. Kandidáti se nehrnou do změny. Přešlapují na místě a před sebou desítky nabídek. Je úplně zbytečné jim mazat med okolo úst, volat jim spíš v pátek než v pondělí… Vychvalovat konkrétní nabídku, když jsou kandidáti spamováni desítkami stejných nabídek, je fuška. Všechny, jsou navíc „dobře napsaným inzerátem” a obsahují kulečník na pracovišti, homeoffice a 13, 14 a 15 plat.
V České republice jsou dnes milionům potenciálních kandidátů k dispozici tisíce nabídek práce. Emailem přijde každý týden deset (stejných) nabídek od (různých) firem. Aplikace do telefonu vyhledá práci za nejbližším rohem. Na inzerát volného technického místa přijde zaměstnavateli jedna odpověď. Každého kandidáta požádá každý týden sedm recruiterů o přátelství na LinkedIn.
Jak tohle skončí, když podle Gallupova celosvětového průzkumu je jen 13% zaměstnanců skutečně "engaged"?
PhDr. Marek Navrátil, Ph.D., MBA psycholog - headhunter
Komentáře (0)
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni.