Přinese regulace střelných zbraní větší bezpečnost?

Stephen Paddock tam krátce po desáté hodině večerní zahájil palbu do více než dvacetitisícového davu návštěvníků country festivalu Route 91 Harvest v Las Vegas. Následkem útoku zemřelo zatím 59 lidí, další stovky z nich utrpěly zranění, někteří zůstávají v kritickém stavu. Tato událost samozřejmě ještě více rozdmýchala v Evropské unii již tak velmi aktuální diskusi týkající se regulace střelných zbraní.

Největší pozornost v této oblasti dostává směrnice o kontrole, nabývání a držení zbraních, která byla 14. března schválena Evropským parlamentem. Členské země jsou povinné implementovat ji do svých zákonů ve lhůtě 15 měsíců.  Směrnice byla Evropskou komisí prezentována právě jako součást boje proti terorismu. Omezuje kapacitu zásobníků pro krátké i dlouhé poloautomatické zbraně, zakazuje teleskopické pažby, ale také samonabíjecí zbraně, které vznikly úpravou zbraní samočinných.

Česká republika však s uvedenou směrnicí zásadně nesouhlasí a snaží se dělat vše pro to, aby se její implementaci vyhnula. Podala dokonce i žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Tento přístup je zdůvodněn řadou argumentů, podle kterých je omezování práv legálních držitelů zbraní naprosto nesmyslné, možná dokonce kontraproduktivní, jelikož by nejen poškodilo tisíce střelců, mezi které patří i sportovci či myslivci, ale navíc by mohlo bezpečnostní situaci na našem území zhoršit.  Většina teroristických útoků je totiž páchána zbraněmi obstaranými na nelegálním trhu, který se samozřejmě, jak jeho název napovídá, legislativou reguluje velmi obtížně. Vlivem omezování legálních zbraní se dá logicky předpokládat jejich přesun právě na trh nelegální, kde nad nimi stát ztratí kontrolu, která je v současné době, vzhledem k fungování centrálního registru, na velmi dobré úrovni. Česká republika je podle statistik Světového indexu míru z roku 2016 šestou nejbezpečnější zemí světa, a to i přesto, že v ní žije přes 300 000 držitelů zbrojního průkazu, přičemž spousta z nich má povolení ke skrytému nošení zbraní za účelem sebeobrany.

V kontrastu s tím se v Evropě nachází řada zemí s velmi přísnou regulací zbraní, ve kterých však bezpečněji rozhodně není. Dobrým příkladem je třeba Velká Británie, která ve výše uvedeném žebříčku indexu míru obsadila 47. pozici, je tedy vyhodnocena jako nebezpečnější než řada zemí v jižní Africe. Britové jsou přitom možná až absurdním způsobem odzbrojeni, nemohou legálně použít ani pepřový sprej. K tomu všemu se v Evropě čím dál častěji objevují teroristické útoky spáchané pomocí vozidel, které jsou bohužel také velmi efektivní. Dostupnost takového dopravního prostředku je navíc obvykle mnohem snadnější než získání střelné zbraně.

Když se v tomto kontextu vrátíme k útoku v Las Vegas, zkusme si představit, že by Paddock místo střelných zbraní zvolil nákladní automobil, kterým by v plné rychlosti do davu najížděl. Výsledná spoušť by pravděpodobně byla srovnatelná. Měli bychom se tedy začít zabývat i omezováním dopravních prostředků a vlastně všeho, co může být použito k útoku na měkký cíl? A měli bychom si vůbec nechat radit od zemí, které svojí bezpečností situaci zvládají hůře než Česká republika, nebo by se naopak tyto země měly učit od nás?

 Text: Michal Beneš

Foto: Pixabay