Největší investice v historii Pivovaru Svijany

„Práce pokračují přesně podle plánu, takže automatickou stáčecí linku s roční kapacitou až sto milionů plechovek uvedeme do zkušebního provozu již na začátku října,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Do plechovek se zatím v České republice stáčí zhruba jen šest procent vyrobeného piva. V sousedních evropských zemích se přitom podíl tohoto praktického a recyklovatelného obalu pohybuje mezi 20 až 40 procenty a v celosvětovém měřítku je ještě vyšší.  Do budoucna odborníci očekávají sbližování českého trhu se světem a výrazný nárůst odbytu piva v plechovkách. Už loni se podle statistik Českého svazu pivovarů a sladoven objem českého piva baleného do plechovek zvýšil meziročně o 12 procent.  

„Trh s plechovkovým pivem roste už dnes a zvyšování poptávky po pivu v plechu bude nepochybně pokračovat i v následujících letech. Dosud pro nás byl tento segment se zhruba jen dvouprocentním podílem na celkovém výstavu pivovaru spíše okrajovou záležitostí a pro plnění Svijanského Mázu do plechovek jsme využívali služeb komerční stáčírny. Šlo nám hlavně o to, aby si mohli naši příznivci vzít své oblíbené pivo s sebou třeba na dovolenou. Nyní už však dozrál čas na to, abychom vyšli vstříc aktuálnímu trendu: v naší nové stáčírně bychom již během prvního roku rádi do plechovek stočili kolem dvaceti tisíc hektolitrů piva,“ uvedl dále Roman Havlík.

Foto1: Budova stáčírny vyrůstá na místě původně určeném pro budoucí rozšiřování ležáckých sklepů, pro něž musel pivovar najít v areálu jiné místo.  Celková investice překročí hodnotu 100 milionů korun. Z pohledu výroby piva jde o největší investiční počin v celé historii pivovaru; větší investicí byla jen záchrana chátrajícího Zámku Svijany v jeho těsné blízkosti.

Budova stáčírny vyrostla na místě původně určeném pro budoucí rozšiřování ležáckých sklepů, pro něž musel pivovar najít v areálu jiné místo. „Její stavba byla dokončena na začátku léta, v srpnu proběhly přejímky strojů a zaškolení obsluhy u jednotlivých dodavatelů. Nyní již jednotlivé stroje montujeme a propojujeme do funkčního celku – stáčecí linky. Začátek zkušebního provozu je stanoven na 1. října. Linka je z větší části automatická, obsluhovat by ji mělo celkem maximálně pět lidí. Alespoň zpočátku si při její obsluze vystačíme se současnými zaměstnanci,“ dodal Roman Havlík.

Příprava tak velkého projektu zaměstnávala vedení pivovaru již téměř celý loňský rok. „Při jednáních s dodavateli strojů a zařízení jsme zjišťovali, co by nová stáčírna měla umět, jaké jsou technické možnosti a kolik nás bude celý projekt stát. Byli jsme se také podívat na několik již provozovaných stáčíren, v nichž jsme si ujasnili, co od naší linky můžeme očekávat, ale také čemu se chceme vyhnout,“ poznamenal Roman Havlík. V druhé polovině loňského roku probíhala tvorba zadávacích dokumentací pro stavbu i jednotlivé stroje. Vlastní stavba budovy, kterou nyní pivovar úspěšně dokončuje, byla zahájena na počátku letošního roku. Současně s tím také probíhala výběrová řízení na dodavatele jednotlivých strojů.

Strategická investice jako podmínka dalšího rozvoje  

Mezi stáčením piva do lahví a do plechovek je mnoho technologických odlišností. Odpadá sice mytí lahví, ale zase třeba uzavírání plechovek je naopak výrazně složitější a z pohledu mikrobiologie rizikovější proces. Plechovky se také nevkládají do přepravek jako lahve, je nutné je balit do různých skupinových balení. Pivovar při projektu nešel cestou generálního dodavatele, linku si sestavil sám z jednotlivých strojů od různých výrobců, kteří jsou v konkrétní oblasti nejlepším řešením. „Zajistili jsme si tím tu nejvyšší kvalitu stáčení a balení plechovek za přijatelné náklady,“ je přesvědčen ředitel pivovaru.

Foto2: V současné době probíhají práce na kompletaci zařízení

 „Pokud by se český trh rychle sbližoval se světem, mohli bychom se časem dostat na výstav kolem 120 tisíc hektolitrů plechovkového piva ročně. Zároveň nám tento obal otvírá nové exportní příležitosti. Rostoucí zájem o plechovky, jak pivní, tak obecně se všemi nápoji, přitom do budoucna hrozí značnými kapacitními problémy stáčíren. Bez vlastní stáčecí linky by proto byly naše možnosti dalšího rozvoje v tomto segmentu do budoucna velmi omezené. Mimo to bude nové zařízení také odpovídat našim stále vyšším nárokům na kvalitu stáčení,“ přiblížil Roman Havlík hlavní důvody, které vedení pivovaru vedly k rozhodnutí o strategické investici.

Postupně nejméně šest svijanských piv v plechu   

Plechovky se velmi dobře hodí pro uchování piva a zachování jeho původních vlastností, jsou v tomto ohledu lepší než skleněné lahve. „Pro tento účel se používají již více než osmdesát let, takže je - na rozdíl od PET lahví - můžeme považovat za dostatečně tradiční a důstojný obal pro naše poctivé pivo. Nové zařízení naplní naše ambice dodávat na trh nejlepší tradiční české plechovkové pivo co nejšetrněji stočené,“ řekl k projektu svijanský sládek Petr Menšík. „Zatím je na trhu v plechovkách pouze Svijanský Máz a Svijanský Vozka, po zprovoznění linky plánujeme rozšiřování sortimentu našich piv v tomto typu obalu. Postupně bychom do plechu rádi plnili minimálně šest druhů svijanského piva. V malých plechovkách by se postupně měly objevit i Svijanská Desítka, „450“, Svijanský Rytíř a Svijanský Kníže,“ dodal.

Foto3: Hliníkové plechovky jsou ekologický obal; lze je stejně jako železné plechovky a lahve stoprocentně recyklovat. Ještě ohleduplnější k životnímu prostředí by byly v případě, že se i v České republice po vzoru některých západoevropských zemí zavedou „zálohy“ na nevratné obaly, tedy přesněji zálohová platba, která by měla konzumenty motivovat k odevzdání obalu k recyklaci. Linka bude obsahovat i zařízení na adjustáž malých sérií. Bude na ní tedy možné vyrábět i malé série s privátním designem, což se pivovaru již osvědčilo v případě dvoulitrových plechovek a pětilitrových „pártysoudků“ se svijanským pivem.

Pivovar Svijany

Pivovar ve Svijanech byl založen v roce 1564 a je tak jedním z nejstarších českých pivovarů vůbec. Jeho novodobá historie se datuje od poslední změny vlastnického uspořádání v roce 1998, kdy se novým vlastníkem upadajícího pivovaru s výstavem 37 tisíc hektolitrů stala ryze česká společnost Pivovar Svijany, s. r. o., (po roce 2005 Pivovar Svijany, a. s.). Od té doby pivovar zněkolikanásobil výstav až na loňských rekordních 624 890 hl a stal se jednou z nejoblíbenějších značek tradičního českého piva. Pivovar Svijany si zakládá na tradičním výrobním postupu - tzv. dvourmutovém způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání piva v ležáckých sklepích. Pro výrobu bohatého sortimentu dvanácti nepasterizovaných piv používá většinou humnový slad z malých českých a moravských nezávislých sladoven, vodu z vlastních studní a žatecký poloraný červeňák z vlastních chmelnic. Do svého rozvoje Pivovar Svijany v uplynulých letech investoval více než 700 milionů Kč. Vedle vlastních zdrojů využívá na investice do nových technologií a rekonstrukce objektů i dotace Evropské unie, které přesáhly částku 160 milionů Kč. Jednou z posledních investic se stal odkup chátrajícího svijanského zámku od soukromého vlastníka a jeho rekonstrukce. Zámek Svijany byl odjakživa součástí pivovaru, proto byl znovu slavnostně otevřen veřejnosti, která může kromě prohlídky zámeckých prostor absolvovat i exkurzi v samotném pivovaru Svijany a poznat tradiční výrobu českého piva na vlastní oči.

www.pivovarsvijany.cz
www.facebook.com/svijany
www.plus.google.com/u/0/+PivovarSvijany
www.instagram.com/pivovarsvijany/

Luboš Spálovský
Tel.: 724 724 219
e-mail: lubos.spalovsky@temper.cz