Lukáš Pleskot zakladatel a hlavní manažer herního portálu PLAYzone.cz

Vedete nejnavštěvovanější herní portál v ČR. Jaké byly vaše začátky?

Celé to začalo jako koníček. Začal jsem hrát počítačové hry, konkrétně Counter Strike. Měl jsem svůj vlastní tým s kamarády a časem jsem pro to chtěl dělat trošku víc. Začal jsem proto organizovat soutěže, turnaje a provozovat herní servery. Nejdříve to bylo v uzavřené skupině mých kamarádů, ale postupně se přidávali další hráči, až z toho vznikl takhle velký portál.

Již jste naznačil, že jste byl od mládí vášnivý hráč. Od kolika to přibližně bylo let?

Řadím se ještě mezi ty, kteří pamatují začátky počítačů, takže to bylo od mých dejme tomu čtrnácti let. Tehdy jsem měl svůj první počítač.

Jaké jste v té době hrál hry? Měl jste nějakou nejoblíbenější?

Nikdy nezapomenu třeba na Dune II nebo Command and Conquer. Velkou roli ale hrál právě Counter Strike. Kromě těchto her patřila k mým oblíbeným i hra Diablo, kterou určitě mnoho lidí zná.

Jak byste popsal podmínky, když jste jako dítě hrával? Vezměme v úvahu třeba i kvalitu počítačů apod.

Podmínky jsou samozřejmě diametrálně odlišné. Ačkoliv ale bylo v té době v porovnání se současností všechno horší a pomalejší, tak počítače zvládaly požadavky i náročnost tehdejších her. S vývojem náročnosti her se tedy vyvíjí i kvalita hardwaru. Dnes je vše samozřejmě někde úplně jinde, ať už z pohledu počítačů, tak i vybavení. Technologie se rozvíjí, pořád se hledají nové nástroje a způsoby, jak hry zlepšit. Celý tento elektronický sport, jak toto odvětví nazýváme, se posouvá do oblasti klasického sportu. Má to stále více společných rysů. Až na ten pohyb jsou ostatní věci více méně totožné jako třeba ve fotbale.

Tehdy asi hrálo méně lidí. Byli to pravděpodobně hlavně speciální hráči, dnes však může hrát prakticky každý. Čím si myslíte, že je tento vývoj daný?

Strašně se rozvinula dostupnost internetu a vůbec dostupnost počítačů. Dříve byla koupě počítače záležitost třeba 60 000 Kč, dnes si koupíte slušný herní počítač za 25 000 Kč. Celý vývoj je však ovlivněn hlavně rozvojem internetu. Současné hry se hrají především online, takže nehrajete proti počítači, ale proti reálným lidem, kteří mohou sedět kdekoliv. I díky tomu roste herní popularita a vůbec celková základna hráčů.

Mnoho hráčů říká, že jim hraní her pomohlo v učení jazyků. Je to i váš případ?

Ano, rozvíjení jazykových dovedností je určitě pozitivní věc na hraní. Při online hraní spolu hráči vytváří týmy a musí spolu komunikovat. Online svět smazává hranice zemí a hrát můžete s kýmkoliv na světě. K tomu potřebujete především angličtinu.

Jaké byly začátky PLAYzone? Bylo snazší shánět sponzory, když jste se mohl opřít o zavedenou značku?

Jak rostl objem uživatelů spolu s fanouškovskou základnou našeho portálu, tak rostl i zájem partnerů a sponzorů, kteří přinášeli peníze. Dříve vypadala spolupráce s partnery dost často jen tak, že věnovali nějaké výhry do soutěží a měli zájem jen dotovat různé turnaje. Dnes se dá partnerství přirovnat opět třeba ke sportu. Partneři platí za visibilitu, kterou jim vytváříme u cílové skupiny v komunitě. K tomu samozřejmě přidávají opět nějaké výhry apod. Celkově se to ale posunulo dál. Spolupráce je založena na standardních tržních principech. Firmy platí za propagaci v gamingu stejně tak, jako by si chtěli zaplatit propagaci v jakémkoliv jiném segmentu.

Organizujete i Mistrovství ČR v počítačových hrách. Jak tento koncept vznikl?

Mistrovství se obnovilo v roce 2011. Brand existoval už před tím, ale v roce 2008 srazila celý koncept ekonomická krize. Tyto aktivity bohužel nepatří mezi nezbytné, a když na to marketingově nejsou peníze, tak se dají velmi jednoduše zrušit. V roce 2011 jsme opět cítili poptávku po tom, že se partneři chtějí v této komunitě zviditelňovat, a tak jsme seriál Mistrovství České republiky v PC hrách obnovili. V roce 2011 a 2012 se konala finále v hotelu Jezerka ve východních Čechách. Byly to spíše komunitní akce, což znamená, že hráči se sjeli a veškerá viditelnost navenek byla zajištěna pouze pomocí streamu. Akce nebyla založena na tom, aby na mistrovství přišlo hodně návštěvníků. Lidé to sledovali hlavně z domova. V letech 2013 a 2014 se akce přesunula na výstaviště do Prahy jako součást veletrhu For Games, kdy už bylo samozřejmě cílem přivést návštěvníky na výstaviště. Rozměry akce již byly větší, bylo zde pódium i prostor pro diváky. Od roku 2015 je mistrovství součástí festivalu In-Joy. Letos máme i celou halu a získali jsme tím možnost více ovlivňovat některé věci tak, jak si představujeme.

Jak bude mistrovství v mobilních hrách vypadat v praxi?

Hráči budou mít telefony nebo tablety. Do seriálu jsme zařadili dvě hry. Vain Glory, která se hraje 3v3, takže v týmech 3 proti 3. Clash Royale je 1v1, takže 2 lidi sedí proti sobě a hrají.

Je potřeba nějaká registrace?

Ano, hráči se musí registrovat a hrát nějaké dlouhodobé soutěže. Probíhá online kvalifikace 3 měsíce před mistrovstvím. Finále pak hrají jen ti nejlepší. U mistrovství v PC hrách trvá kvalifikace celý rok. Na finále se opět dostanou pouze TOP hráči.

Jak vnímáte fenomén youtuberů? Zasáhlo vám to nějakým způsobem do vaší práce?

Určitě, rozšířily se nám tím možnosti našich aktivit. S youtubery spolupracujeme a vytváříme obsah na akcích, kterých se účastní. Je to jistě fenomén, který musíme sledovat a respektovat. Na druhou stranu mě osobně se to nějak nedotklo. Jsem už generace, která tomu nerozumí.

Se kterými youtubery spolupracujete nejvíce a jak tato spolupráce vypadá?

Nepřímo de facto se všemi, protože často na jejich akcích zajišťujeme techniku a herní nástroje, které pak používají při svých aktivitách. Přímo pak pracujeme především se streamery, což je ještě trošku jiná skupina lidí, kteří především umí komentovat hry. Stejným způsobem, jako třeba sportovní komentátoři.

Jak si myslíte, že se bude doba dále vyvíjet?

Určitě se vše hodně profesionalizuje a posouvá dopředu. Vše odstartovalo tím, že lidé komentovali hry, tzv. let´s playing. Dívali se, jak někdo hraje a přidávali k tomu komentář, anebo hráli sami a komentovali to. Dnes se hodně posouvají do tzv. vlogů a mapují určitým způsobem svůj život. Buď si uměle vymýšlejí scénky, nebo komentují své životní situace. Youtubeři se opravdu profesionalizují a tím, jak roste jejich popularita a jejich možnosti, si mohou pořídit lepší techniku. Celá produkce se tak dostává na vyšší úroveň, což je určitě správná cesta.

Děkuji za rozhovor.

Text: Dita Brančíková

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Vytvořeno ve spolupráci:

BVV www.bvv.cz

Direct people www.directpeople.cz

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz