Lucie Königová: Jak se zbavit špatných vzorců myšlení? Jak být skutečně úspěšnými ve všem?

Máte nádherný úsměv a smějete se často. Co jste musela ze svého života vytěsnit, abyste se stala takto pozitivní?

Neřekla bych, že jsem musela věci vytěsnit, ale přímo vyklidit, vyházet, vyčistit ze sebe. Odstranit z mé hlavy mnoho vzorců myšlení a chování, které mě blokovaly a nedovolovaly mi být sama sebou, šťastná, spontánní a autentická. Doslova mě sváděly z mé cesty k sobě. Musela jsem v sobě přenastavit vztah k sobě, k práci, k penězům, k mužům, k ženám, i celkově k životu. Měla jsem hlavní nastavení, že jako máma se musím primárně obětovat dětem a rodině. Žena je méněcenná. Vydělává víc muž. Kopírovala jsem vzorce mé maminky, která sebe celý život dává na druhou kolej. Necítí se pro sebe dostatečně důležitá, aby se věnovala tomu, co ji baví a měla z toho sama radost. Musela jsem si uzdravit vlastní pocit sebehodnoty. Naučit se si dopřávat, ocenit se, podpořit se, respektovat. Mít se ráda a dovolit si chtít v životě i víc a necítit se za to provinile. Bylo toho opravdu hodně, co jsem na sobě musela změnit. Velmi mi pomohla právě i moje role mámy, která mě doslova probudila a aktivovala ke změně. Když jsem pozorovala, jak mé děti již od útlého věku kopírují mé chování, které se mi na mě nelíbilo, tak to byl pro mě velký impuls ke změně. Stálo to za to. Jsem opravdu šťastná. Dělám, co mě baví, mám krásnou práci, skvělého partnera, úžasné lidi kolem mě. Kvalitní vztah s mými dětmi, kterým je nyní již 18 a 15 let. Jsou šťastné a dělají také co je baví. Když jsem změnila mé vzorce a nastavení na ty dobré programy, tak je děti také začaly přejímat. Tudíž změnou sebe se začalo měnit i mé okolí a tím jsem pomohla i automaticky mým dětem. Protože šťastná žena = šťastná rodina.

Čím se lidé často tak zahlcují, že trpí depresemi a pocitem sebezklamání?

Nejvíc se lidé zahlcují a trápí vlastními, negativními a sebedestruktivními myšlenkami. Sami sobě jsem si totiž tím největším nepřítelem. Házíme si klacky pod nohy: „To nedáš. Jsi k ničemu. Raději se na to vykašli. Nevymýšlej si. Jsi nemožná. Jsi neschopná. Jsi k ničemu.”  V hlavě máme mnohé „programy”, které jsme do sebe nasáli od přístupu našich rodičů k nám. A tyto programy nám pak způsobují naše nálady, pocity, sebevnímání a podle nich se rozhodujeme. Více o následcích přístupu rodičů na život dítěte v jeho dalším životě píši velmi podrobně v mé knize (NE)Gramotný rodič. Deprese je vyústění dlouhotrvajících myšlenek neúspěchu, marnosti, zbytečnosti, ztráty smyslu života. Jde o nedostatečný vztah k sobě sama. Lidé se nemají rádi. Nechovají se k sobě dobře, ale destruktivně. Doslova sebe ničí. Znám to sama. Měla jsem podobné pocity také. Sešla jsem z mé cesty. Odklonila se od sebe. Nebyla jsem pro sebe důležitá. Až mě v roce 2017 zastavila na 2 měsíce nepříjemná nemoc a dala mi velké varování, že je v mém životě něco špatně. Zásadní chyby byly právě v mém vztahu sama k sobě. Postupným uvědoměním a odstraněním z mé hlavy, jsem zpátky na mé životní cestě.

Jako osobní koučka často hledáte v hlavách svých klientů spínač, který oni nejsou sami schopni najít. Když jim v hlavě vylítnou pojistky, nefunguje jim to v podnikání, rodině apod. Jak těžké bývá tento spínač najít?

Není vůbec těžké najít „spínač”, vnitřní program, Emoční rovnici, která způsobuje problémy v životě druhého člověka. Když klient chce a má skutečně zájem na sobě pracovat a najít všechny vnitřní programy, které ho vedou k rozhodnutím v životě, které je nečiní spokojenými, tak se dají všechny programy v podvědomí při koučinku najít a odstranit. Je to o vzájemné spolupráci kouče a klienta. Informaci v sobě má každý v sobě. Kouč jen pomáhá tu informaci v podvědomé najít. Jako si sami nevrtáme zuby, dokonce ani zubař si zuby sám nevyvrtá, tak se nám samotným často nedaří „vyvrtat” ze sebe „kazy”, respektive programy, které nám kazí náš vztah k sobě, partnerství, případně nám znemožňují mít práci, která nás bude naplňovat. V našem životě si jen tvoříme to, co si myslíme, že by mělo být - podle našeho vnitřního nastavení. Jenomže ono není často v souladu s tím, co si přejeme. Pak je potřeba tato nastavení v sobě najít opravit a doslova vyčistit podvědomé zápisy. Tato práce mě nesmírně baví, se kterou se setkávám při mé denní práci životního kouče. Nejen že se druhý člověk začne cítil dobře, v klidu a v souladu se sebou, ale neuvěřitelně se rozvine i jeho osobní potenciál. Najde ve svém životě vnitřní naplnění a smysl. Takový rozkvetlý člověk, kterého vidíte z koučinkového křesla proti sobě je úžasný pocit.

 Co musíte vy jako koučka udělat, abyste je přiměla jej zapnout?

Já pomáhám najít chybné programy, vzorce chování a ty odstraňujeme společně z podvědomí.  Pak se vše prostě „zapne”, neboli nastartuje přirozeně samo, uvolní se potenciál druhého člověka. Protože pokud například máme touhou, dělat práci co nás baví, ale vnitřně nás blokují programy: Práce, co mě baví, mě neuživí. Práce se dělá pro peníze. Co mě baví, mohu dělat jenom jako koníček. Koníček není práce. Zábava je až po práci. Tak pokud ze sebe neodstraním blokující programy, tak nikdy nemohu najít práci, která mě bude naplňovat a přinášet mi i vysoké finanční ohodnocení.

Co jsou to emoční rovnice a proč jsou tak důležité?

Emoční rovnice jsou programy v hlavě, které způsobují naše nálady, strachy, obavy, nejistoty apod. Doslova řídí naše chování a stále se nám v našem životě nějak projevují. Emoční rovnice je metoda Aleše Kaliny, která velice jednoduše a systematicky dokáže vnitřní programy, najít a odstranit, abychom se v životě cítili radostní, byli sami sebou a měli vše, po čem toužíme. Touto metodou pracuji nejen sama na sobě, ale i s klienty, intenzivně 7 let. Mám již i vlastní školu koučů a vedu svůj tým koučů, který dál pomáhá metodou Emoční rovnice měnit životy lidí. Jsem nesmírně šťastná, že mi do života tato metoda přišla, protože je nejenom praktická, uchopitelná a srozumitelná, ale hlavně funkční. Vše, co v hlavě opravíte vám již napořád opravené zůstane.

Kdybyste měla vybrat jednu či dvě knihy, které vás nejvíce ovlivnily či obohatily, jaké by to byly?

Tak těch knih by byla nesmírná spousta, protože mě různé tituly doprovázely v mých etapách života, na mé cestě osobního růstu. Před 20 lety, když jsem začínala první vážný partnerský vztah, mi nesmírně pomohla knížka Ženy z Venuše a muži z Marsu. Dále mi velmi pomohla knížka 7 návyků skutečně efektivních lidi. Člověk a čas - v lepší organizaci mého času. Myšlením k bohatství. Hovory s Bohem. Cesta pravého muže. Kam se poděl můj sýr. Mnich, který prodal své Ferarri. Určitě by to byly desítky, spíš stovky knih, které mi prošly rukama, a které mi pomáhaly na mé cestě. Je potřeba být otevřený změně. Toužit najít odpověď na vnitřní otázky a pak jen vnímat a „naslouchat” a odpověď přijde. Třeba v článku, v knížce, v kapitole, v textu, který mohu mít před sebou. Když je žák připraven učitel se objeví. V jakékoliv podobě.

 Foto: Archív