Lada Hajzlerová majitelka společnosti SOMEONE

Jakými vlastnostmi a schopnostmi musí tak mladá žena, jako jste vy, disponovat, aby si založila vlastní firmu? Jaký je váš životní příběh?

Můj profesní příběh začíná na stavební průmyslovce v Letohradě, kde jsem studovala obor podnikání a management ve stavebnictví. Poté jsem šla studovat vysokou školu, obor ekonomie a management. Nechtěla jsem zůstat ve stavebnictví, vůbec mě to nebavilo. Ale ta ekonomie taky nebyla nic objevného. Pořád jsem si říkala a to je všechno? Vždyť vůbec nevím, čím se budu dále živit. Myslím, že jsem se hledala déle než většina mých vrstevníků. Všichni v tom už dávno měli jasno a já si pořád nebyla jistá, co budu dělat. Jednoho dne na konci druhého ročníku vysoké školy jsem potkala člověka, co mě postupně do všeho nastrkal. On mi říká, založíme firmu a já si jen vzpomínám, jak jsem s děsem ve tváři, řekla, no tak jo. Na to asi nikdy nezapomenu. V té době jsem ještě vůbec netušila, že bych chtěla podnikat. Firmu jsem v první chvíli, ani založit nechtěla. Bála jsem se toho. Nevěděla jsem o tom absolutně nic, ale dnes už si bez toho život nedokáži ani představit. Tenkrát jsem neuměla ani správně napsat fakturu nebo podat daňové přiznání. Natož zaměstnávat lidi a vést je. Ve svých 25 letech jsem trávila celé hodiny v práci a nežila vůbec osobní život. Dnes už si s tím tolik hlavu nelámu. Mám pocit, že se podnikání musí brát tak trochu jako hra. Dát do toho všechno a prostě se neskutečně bavit. Ráno brzy vstát a jít si za tím, co jste si předsevzali. Je to hodně o disciplíně.

Proč jste se rozhodla pro podnikání v oblasti sociálních sítí?

Vzniklo to úplnou náhodou, kdy za mnou přišel kolega, že má klienta, který potřebuje řešit propagaci na sociálních sítí a že nemá nikoho, kdo by to dělal. A já na něj koukám a říkám, ale já to neumím. On s takovým klidem povídá. No tak se to naučíš. A bylo to. Absolvovala jsem několik školení a začala.

Co jste se na těchto školeních naučila?

Přijde mi, že vracet se ke školením, které jsem absolvovala před lety, se nedá. Sociální sítě jsou živý prvek. Nové trendy, nová tlačítka, nové sociální sítě. Úplně nejvíce mě naučila praxe a studium těch nejúspěšnějších stránek nebo profilů.

Jaké byly vaše začátky? S čím jste se nejvíce natrápila a co pro vás byla naopak hračka? Čeho jste se nejvíce obávala?

Moje začátky jsou v mém životě vždy složité. Trvá mi, než se rozkoukám, ale pak už pracuji naplno. Miluji komunikaci s lidmi, hračka pro mě je a vždycky bude školení. A nejvíc se trápím a vždy jsem se trápila se samotným obsahem příspěvků. Vytvořím je u počítače, ale víc mě baví s klientem fotit v provozu, natáčet videa, vymýšlet, co zase uděláme za kampaň. Nejvíc se nasmějete se zaměstnanci v provozu. Ženy odbíhají na toaletu se namalovat, aby vypadaly dobře na Facebooku, když už je tam budeme označovat. Takových milých scén jsem zažila několik, pozvedne to firemní náladu. Šéf říká, jen se usmívejte a oni, tvrdí, jak nechtějí na nějaký ten Facebook. To mě prostě tak moc baví.

Co pro vás podnikání znamená?

Já jsem podnikání začala vnímat jako životní styl. Je to určitý druh svobody, kterou potřebuji, abych dělala kvalitně svoji práci. Nikdy jsem nebyla zaměstnaná. A veškeré tlaky a pravidla mě dost děsí a ubíjí moji kreativitu. Takhle si plánuji svůj čas podle toho, jak mi to vyhovuje. A to rozhodně nemyslím to, že bych celé dny nic nedělala. Myslím, že je to naopak. Pracujete o svátcích, o víkendech, prostě kdykoliv je to potřeba. Přitom tvoříte nádherné věci a projekty, které díky vaší pomoci mohou růst.

Jak se v praxi vaše kreativita projevuje?

Ta kreativita pro mě znamená řídit se svojí intuicí a plné pochopení klienta a situace. Cítím se v těchto chvílích jako takový umělec. Je to také hodně o tom, že klient musí být kreativní sám o sobě a já ho poté vedu. Sama tu kreativitu vnímám jako vnitřní hlas, kdy vás vede po plátně. Jako byste malovali obraz. Vezmete papír, tužku, notebook a tvoříte neopakovatelná díla.

Čím se SOMEONE odlišuje od konkurence?

Nemám moc ráda slovo konkurence. Myslím, že každý dělá svoji práci trochu jiným způsobem. Dnes už vím, že pokud bych měla velký projekt a neměla na realizaci dost specialistů, spojíme svoje síly a vytvoříme spolupráci. Já osobně se v SOMEONE snažím o individuální přístup. Snažím se s klienty pracovat podle toho, jak to vyžaduje jejich podnikání. Dříve jsem školila pro větší skupiny osob, ale dnes už to nedělám. Snažím se volit individuální školení. Nemám ráda, když se mi na školení někdo nudí a ten druhý ani netuší, jak se plánují příspěvky. Chci, aby ten posun byl pro každého viditelný.

Jak na školení reagují vaši klienti?

Moje školení jsou pro klienty dost intenzivní. Po dvou hodinách mě mají dost. Ale v dobrém. Baví mě, když vidím, jak na konci se děsí toho, zda to zvládnou, že je toho tolik. Ale většinou jsou to jen první obavy z neznáma. Ten kdo opravdu chce, vrhne se na to a přes první děs, to zvládne a já na ně mohu být pyšná.

Jaký typ zákazníků vás nejčastěji vyhledává a o jakou službu bývá největší zájem?

V tuto chvíli je to Facebook mentoring nebo celkově marketing na sociálních sítích. Hodně točíme videa na Youtube a pracujeme s Instagramem. Největší kámen úrazu je v menších firmách nebo začínajících projektech, kde nemají jasně definovaný produkt nebo službu. Tam se díky tomu vrazíme do úplných základů marketingu, kdy nastavujeme i marketingovou strategii. Ale když je potřeba učím klienty i obchodovat nebo jim pomoci nastavit finanční plán. Je to hodně individuální. U velké společnosti, která má jasně definovaný směr je to jednoduché, ale u těch menších pracujeme na tom, co je potřeba. Nejsem úplně zastáncem toho, že tu firmu donutím udělat drahý web a budu si naivně myslet, že to stačí. To už dnes vím, že je nesmysl. Je potřeba se na to podívat z komplexního pohledu, co daná činnost opravdu přinese.

Je něco, co byste udělala jinak, kdybyste byla bývala mohla?

Absolutně nic. To už mi dávno došlo. Je potřeba si projít určitou životní fází, která vás dokáže posunout. Neříkám, že je to jednoduché. Ale když, se nyní ohlédnu zpět, nemohu se ubránit pocitu, že bych mohla žít tak spokojený a naplněný život jako mám právě teď. Není to určitě konečná stanice. Je to vývoj, který nikdy nekončí. Ještě se mi v životě určitě něco nepovede, ale už si z toho nehodlám dělat hlavu. Chci si v sobě říci, no a co. A jít to zkusit znovu. Když si přestanete hlavu zaměstnávat nesmysly, tak jste většinu života šťastní.

Jaká úskalí má podnikání ve vašem oboru? Spálila jste se někdy v podnikání?

Je to nádherný obor. Komunikace, komunity, sdílení, lidské životy. Kdy z obyčejného profilu pochopíte, jak dotyčný nebo firma přemýšlí. Úskalí je možná v tom, že to může vážně dělat každý a přitom to není zase tak jednoduché zaujmout vašeho fanouška. A taky si myslím, že to je o dlouhodobé stabilní práci a ne tam dát jen tak něco. Jestli jsem se spálila? Jeden můj bývalý zaměstnanec si vytvořil úplně stejnou firmu a začal dělat to stejné a ještě si s sebou vzal klienty. Ale já mu to nemám za zlé, beru to jen jako životní zkoušku, že jsem to potřebovala jako lekci, abych lidi začala vést jinak a více jim naslouchat.

Jste žena mnoha aktivit, čemu všemu se ještě věnujete?

To se snad ani nedá všechno sepsat. Hodně školím firmy, chystám marketingové strategie, věnuji se networkingu. Mám dámský networkingový spolek s názvem Klub moderní ženy. Společně zde sdílíme příběhy a pomáháme si v posunu, ať už osobním nebo profesním. Dále jsem podporovatelkou zdravého životního stylu. Jím zdravě, sportuji a neustále se vzdělávám. Mám ráda psychologii a osobní rozvoj člověka. Hodně to používán při své práci, někdy mám pocit, že jsem více terapeut, než marketér, ale i to někdy stačí, aby se člověk posunul dále. V podstatě lidem ukazuji, jak žiji a snažím se jim toho ze svého života co nejvíce předat, aby mohli žít tak skvělý a naplněný život jako mám teď já.

Jak nejraději trávíte svůj volný čas?

Ve vaně s knihou nebo nějakým dobrým filmem. V sauně, kině nebo na dobrém jídle. Mám pocit, že za jídlo snad utratím nejvíce peněz. Ráda cestuji, ale v poslední době na to nebyl moc čas, doufám, že se to brzy změní.

Jaká je vaše cesta k úspěchu?

V první řadě přestanete o svém životě přemýšlet tak, že je „strašně složitý“. Podle mě je to jednoduché. V první fázi musíte zjistit, co je vaše poslání, co vás opravdu baví. Není to, to co vám někdo řekl, že je správně, ať už je to systém, rodič, nebo kdokoliv. Cítíte se šťastně při každodenních činnostech, které děláte? Druhým krokem je aktivita, doma toho moc nevysedíte. Pracujte mezi lidmi, mluvte s lidmi, usmívejte se na lidi, propojujte se s lidmi – vždyť máme ty sociální sítě. Potom se vzdělávejte, sportujte a jezte zdravě. Dále pracujte se svojí myslí, čeho chcete opravdu dosáhnout? Seberte odvahu a jděte to dělat. Pak spojte všechno dohromady a je to! V tu chvíli se totiž bude teprve moci projevit váš největší potenciál, což pro mě vystihuje věta od Roberta Louis Stevensona: „Jediným smyslem života je být tím, kým jsme, a stát se tím, kým jsme schopni se stát.“

Text: Jana Albrechtová

Foto: Archív