Jan Fischer

V Kapce naděje budete v lednu přesně rok, předtím jste působil v komerční sféře. Co vás přimělo přejít do nezisku?

Jednoduše to, že chci dělat práci, jejíž výsledky reálně pomáhají lidem, kteří se nešťastnou shodou okolností dostali do nešťastné situace. A korporátní zkušenost mi  v nezisku pomáhá odhadnout potřeby našich partnerů, rozumět jim a vymýšlet pro ně smysluplné projekty.

Kapka naděje je letos čerstvě „plnoletá”, dle našeho právního řádu mohou plnoletí lidé uzavírat manželství. Vy s nadačním fondem vlastně také s vašimi dárci a partnery, ale i pacienty a jejich rodinami, uzavíráte velmi silné pouto. Překvapilo vás na tom něco?

Paralela s manželstvím je trefná. Stejně jako v partnerském vztahu, tak i v našem případě je základem dlouhodobé spolupráce důvěra a porozumění.

Spousta lidí (i dárců) stále nevěří charitě v ČR. Čím to je, co myslíte?

Ano, to stále platí. Důvodem je podle mě nedostatečná informovanost o tom, co charita všechno dělá a kde všude může pomáhat. Domnívám se ale, že se situace zlepšuje a dál se zlepšovat bude. Kapka naděje mimo jiné spolupracuje se školami, čímž podporuje osvětu dobročinnosti u dětí již už od útlého věku, v tom vidím smysl, budoucnost a naději na změnu. Samotný neziskový sektor by měl také přispívat ke kultivaci prostředí, všichni bychom měli být transparentní a jít příkladem tak, abychom nevzbuzovali žádné pochybnosti. Aktivnější roli v podpoře nadační činnosti by měl sehrávat i stát, ten by měl bourat překážky v dobročinnosti a budovat pozitivní vztah k neziskovému sektoru. Stát a neziskový sektor by měly fungovat v symbióze, ve které jeden doplňuje druhého a vzájemně se podporují.

Nadační fond Kapka naděje ale patří k těm prověřeným, jak byste ty nevěřící přesvědčil k zapojení do pomoci nemocným dětem?

Asi bych se vrátil zpět k důvěře a budování vztahu mezi Kapkou a našimi dárci. Přál bych si, aby s námi naši donátoři zůstávali dlouhodobě a my s nimi prožívali příběhy, kterými žijeme. Cítím v Kapce správné nadšení, entusiasmus, prostě zápal pro věc. Věřím, že když něco děláte upřímně, je to z vaší práce cítit, a to se nám, doufám, daří. Navíc hrajeme s úplně otevřenými kartami, naše hospodaření prochází každý rok nezávislým auditem, máme dlouhodobě stabilní a fungující správní a dozorčí orgány, ve kterých zasedají špičkoví odborníci.

Kde všude KN pomáhá?

V počátcích působila Kapka naděje pouze ve Fakultní nemocnici v Motole, ale postupně se rozšířila do více než 40 nemocnic po celé republice. Kapka se rozšířila nejen z pohledu své geografické působnosti, ale i co se týče oborů, pomáháme tedy nejen na onkologických odděleních, ale i na pediatrii, novorozeneckých odděleních, v popáleninových centrech, ale nově třeba na dětské psychiatrii. Naše činnost se dá rozdělit do čtyř oblastí – přístrojová vybavenost, zlepšování prostředí a pohody pacientů a jejich doprovodu, vědecké aktivity a podpora Českého registru dárců krvetvorných buněk. Těší nás, že díky stávajícím a novým partnerům máme investiční prostředky pro další rozvoj.

Jak a na co mohou případní dárci přispět?

Pokud se bavíme o zapojení individuálních dárců, ti mohou přispět například zakoupením sbírkových předmětů na našich webových stránkách, ale nejčastějším způsobem podpory je trvalý příkaz. Díky našim partnerům mohou lidé přispívat i pořízením „O Kapku lepších” produktů nebo služeb, v tomto roce si tak přispívali milovníci zmrzliny Mrož nebo právě nyní v předvánočním období můžete Kapku naděje podpořit nákupem Hery na pečení.

Firemní partneři mohou přispět obecným darem, který přerozdělíme, nebo si mohou zvolit formu vázaného daru, ve kterém si přesně určí, co a kde se za darované prostředky pořídí.

Problematické je v Česku získat partnery, kteří by účelově přispívali na provozní náklady charitativních organizací. Stejně jako každá firma nebo úřad, i neziskové organizace musejí někde sídlit, topit, svítit a platit výplaty svým zaměstnancům. Bez pokrytí těchto nákladů by jednoduše neziskové organizace fungovat nemohly.

Kapka má letos novou identitu, kterou postupně odkrýváte. Kdo je autorem, jaká je základní myšlenka a čím novým nás v této oblasti ještě překvapíte?

Autorem je agentura Guideline, která se stará nejen o naší grafickou identitu, ale i o PR. Naše nová komunikace klade důraz na jednoduchost a zároveň pozitivní emoci. Myslím, že většina z nás už je přehlcena negativními zprávami, osobně nemám rád komunikaci na hraně s vydíráním, díky které se člověk cítí provinile. Jdeme jinou cestou, nechceme vzbuzovat soucit nebo lítost, záměrem je prezentovat skutečnost, že díky Kapce naděje a jejím dárcům prostě věci dopadají dobře.

V agentuře máme velkou oporu, vedle na první pohled viditelných aktivit typu změna loga a příprava vizuálů k našim akcím spolupracujeme i na přípravě grafických podkladů pro naše partnery, což nám velice usnadňuje práci. Narážíte na postupné odhalování nové identity, ano, přerod je postupný, dalším krokem je spuštění nového webu, od kterého si slibujeme jednoznačný posun kupředu, přehlednost, interaktivitu mezi námi a dárci, ale také klademe větší důraz na fundraisingovou funkci stránek.

Kolika lidem už NF Kapka naděje za dobu své existence pomohl a jaké zaznamenáváte ohlasy na jeho činnost?

Naším mottem je výrok Venduly Pizingerové „Kdyby naše činnost zachránila jediný dětský život, má to smysl“. Myslím, že toto heslo se nám daří naplňovat, dává to smysl. Ohlasy na naši činnost zaznamenáváme velmi pozitivní. Je krásné, když pořídíme nové vybavení do nemocnic a setkáváme se následně s lékaři a pacienty, kterým naše aktivity pomáhají.

Jak vypadá váš běžný den, pro představu, co vše musíte stihnout a zajistit? Kolik máte kolegů, kteří v NF pracují a pomáhají?

Ačkoliv je Kapka naděje velká organizace, co se týče příjmů a investic, tým je relativně malý, pětičlenný. Každý den je jiný, průměrně dva dny v týdnu trávíme na cestách, ať už se jedná o návštěvy spolupracujících nemocnic nebo různé eventy. Ale většinu času trávím v kanceláři s kolegy a na schůzkách s našimi partnery. A protože tým je malý a agendy hodně, začíná můj pracovní den před devátou ráno a velmi zřídka odcházím z práce před osmou.

Co vás letos ještě s Kapkou čeká?

Letos nás ještě 22. prosince čeká tradiční předvánoční benefiční koncert, který bude z Divadla na Vinohradech přenášet živě FTV Prima, a prostřednictvím DMS se budou moci zapojit všichni diváci.

Osmnácté narozeniny jsou v životě člověka velkým zlomem, v životě Kapky naděje to vlastně byl také zlom? Kam se Kapka naděje posouvá a kam se za vašeho působení posunula?

Troufám si říct, že jsme s Kapkou v relativně krátkém čase urazili velký kus cesty a ještě větší máme před sebou…:D 

A kam se Kapka posouvá? Dovolím si být osobní, přiznám se, že jsem nikdy neuvažoval o práci v neziskovém sektoru, studoval jsem marketing a management, po studiu jsem působil v médiích. Když mě oslovila Vendula Pizingerová, se kterou se známe dlouho, s nabídkou na spolupráci, udělalo mi to velkou radost a zároveň si uvědomuji velký závazek a odpovědnost vůči ní a nadačnímu fondu. Přiznám se, že jsem jako člověk z korporátního prostředí měl o práci v nadacích zkreslené představy, ale Kapka mě táhla, protože je to neskutečně tvárný projekt se silným příběhem.

Po roce v čele nadačního fondu mohu s čistým svědomím říct, že nic jako neziskový sektor jednoduše neexistuje. K úspěšnému fungování je zapotřebí k charitě přistupovat jako k produktu, pro který hledáte vhodného investora, který ve vás vloží důvěru a za tuto investici od vás očekává návratnost. Ta může mít v našem případě mnoho podob, od čistě emocionální, tedy dobrého pocitu z pomoci, až po určitý barterový vztah mezi dárcem a námi. Důležité je být partnerem pro všechny tyto skupiny. Na základě tohoto principu jsme změnili přístup k našemu fungování, klademe obrovský důraz na komunikaci, oslovování nových partnerů a budování rovnocenných partnerství. Spojenectví, v nichž nefigurujeme jako inkasní středisko, které dostane peníze, poděkuje a přerozdělí, ale jsme sebevědomým partnerem s vysokou přidanou hodnotou. Společnosti tak oslovujeme přímo s návrhem konkrétního projektu, kterým se firma může prezentovat, působit pozitivně na své zaměstnance, klienty, zákazníky.

Tyto kroky nám připravují půdu pro komunikaci k našim individuálním dárcům, na kterou bychom se chtěli ještě více zaměřit v příštím roce, a to v rovině fyzického setkávání, online komunikace, přiměřené outdoor komunikace a PR.

Stranou nemůže zůstat ani úzká spolupráce s nemocnicemi, spolupracující oddělení pravidelně navštěvujeme.

Chystáte se rozšiřovat své působení i do jiných oblastí než těch, které v současné době pokrýváte?

Jistě, naším cílem je stále rozšiřovat pole působnosti, smysluplně pomáhat ještě většímu množství nemocnic a oddělení. Aktivně usiluji o hledání synergií se slovenskou dceřinou organizací Kvápka nadeje tak, abychom se co nejvíce propojovali, sdíleli své zkušenosti, ale i partnery.

Podporuje NF Kapka naděje i projekty, které rozšiřují povědomí o onkologických onemocněních?

V případě dětských leukemických onemocnění je v Česku diagnostika na vysoké úrovni a jejich příčina je převážně genetická. Urgentním problémem tak není zanedbaná péče, špatná životospráva nebo zanedbání prevence, jak bývá časté u onkologických onemocněních dospělé populace.

V osvětové činnosti intenzivně spolupracujeme s Českým registrem dárců krvetvorných buněk při IKEM, jehož řady se i díky námi organizovanými náborům daří rozšiřovat.

Jak moc Vás ovlivnila práce s onkologicky nemocnými dětmi? Je nějaký příběh, který se vám nejvíc vtiskl do paměti?

Za poslední rok jsem navštívil nemocnice ve všech koutech republiky, samozřejmě jsem si s sebou odnesl spoustu zážitů, hezkých i velmi smutných, které si v sobě člověk nese dál a často se k nim vrací.

Ale rád vzpomínám na akce, které jsme organizovali, na chvíle, kdy se nám podařilo děti rozesmát, zprostředkovat jim nějaký zážitek, pobavit je. Asi nikdy v životě jsem se v práci tolik nenasmál jako za poslední rok, trávíme s kolegy spoustu času a dobrá nálada k nám patří. 

Děkují Vám rodiče dětí, kterým NF Kapka naděje zachraňuje životy?

Nejsme lékaři, zachránit život nedokážeme. Naší prací je získávat různými kanály prostředky, které následně investujeme do zlepšení vybavenosti nemocnic. Jsme pouze střípkem v obrovské mozaice, která vede k uzdravení dětských pacientů, proto k naší práci přistupujeme s pokorou.

Máte nějaký vzor či inspiraci mezi NF?

Inspirací je mi každý, kdo se rozhodl svou energii, čas nebo peníze investovat do dobročinnosti. Za těmito lidmi často bývají zajímavé příběhy a jedinečné zkušenosti. Tyto příběhy mě baví poslouchat, diskutovat o nich a vždy si z nich snažím odnést příklady pro svou práci.

Jak trávíte volný čas, co vám pomáhá se odreagovat od náročné práce?

Rekreačně sportuji, rád jezdím na bruslích a už několik let se učím jezdit na koni a hodně mě to baví. Rád cestuji a trávím čas ve městě, zajímám se o moderní design a umění.

Jan Ficher

Jan Fischer (1989) je ředitelem Nadačního fondu Kapka naděje. Absolvoval magisterské studium na prestižní skotské University of St. Andrews, na které promoval v oboru management a marketing. Po ukončení studií pracoval v české pobočce nadnárodní reklamní agentury Havas Worldwide Prague. Před nástupem do Nadačního fondu Kapka naděje působil tři a půl roku v největším českém mediálním domě CZECH NEWS CENTER, kde měl na starosti například marketing deníku Sport, magazínu ForMEN a řady online projektů.

Foto: archív