#Lidé a projekty

Ivoš Gajdorus COEX s.r.o.

V hlavách mají nápady a v rukávech plno řešení i zdánlivě neřešitelného. To je energická a prosperující softwarová společnost COEX s.r.o., která je známá nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Ivoš Gajdorus COEX s.r.o. 4 fotografie ve fotogalerii

V hlavách mají nápady a v rukávech plno řešení i zdánlivě neřešitelného. To je energická a prosperující softwarová společnost COEX s.r.o., která je známá nejen v České republice, ale i v zahraničí. V České republice existuje opravdu velké množství firem vyvíjející software, nicméně všechny se vzájemně odlišují, a to především svým přístupem. COEX je opravdu jiný, nebojím se říci, že jedinečný. Za pár měsíců tomu bude deset let, co Ivoš Gajdorus této firmě vdechl život. Jaká byla cesta z nuselského sklepa do stylových kancelářských prostor v Holešovicích, kde firma sídlí nyní? Slovy Ivoše Gajdoruse: „Nesmíte se bát opustit slepou cestu.“

Jak COEX s.r.o. vznikal? Kdo jsou lidé, kteří udávají COEXu směr, kdo jsou ti, bez nichž by firma nebyla tam, kde dnes je?

Po studiích a prvních zaměstnáních v IT jsem odjel na pár let do Irska. Tehdy jsme ještě nebyli v EU, sehnat pracovní povolení nebylo jednoduché, takže jsme prostě vyrazili bez něj a užili si nejedno dobrodružství. Bylo mi něco přes 20 a chtěl jsem vyzkoušet všechno, pracoval jsem v hospodách slavného Temple baru, opravoval počítače i domy, dělal hamburgery nebo spravoval síť internetové kavárny. Dublin začátku tisíciletí tepal životem a přitahoval nejrůznější existence z celého světa - oproti předchozímu zaměstnání v brněnské firmě lokalizující Microsoft produkty to byla skvělá změna.

V Irsku jsem potkal Radka Pilmaiera, sdíleli jsme podobný pohled na svět, oba jsme měli slušné zázemí v IT, ale zdráhali se stát se článkem v soukolí nějaké korporace a raději sbírali zkušenosti po světě. Po návratu do ČR jsme zůstali v kontaktu a postupně spolu realizovali několik zakázek, většinou různé software vychytávky a aplikace na míru. Během dalších let spolupráce na klientských i vlastních projektech vznikla síť programátorů, designérů a konzultantů, která vedla k založení COEXu v roce 2006. Chtěli jsme to dělat po svém a věřili jsme, že se firmy dají stavět na zcela odlišných principech, než jak bylo v té době obvyklé, pojmy jako svoboda v práci, svobodná firma či start-up nebyly v Čechách zrovna moc rozšířené a vše jsme dělali intuitivně a srdcem.

Neexistovaly žádné inkubátory ani akcelerátory jako dnes, první “kancelář” v Nuslích jsme měli v bývalé zkušebně v druhém patře pod zemí. Paprsky světla se k nám dostávaly několik metrů přes světlík, což tenkrát některým hardcore programátorům docela vyhovovalo. Jak ubíhal čas a přibývalo zakázek a lidí, vyměnili jsme zkušebnu za byt na Žižkově, kde už byla regulérní jednačka, nicméně v zadní části se často přespávalo a občas dělaly večírky, což nebylo pro ranní schůzky s klienty zrovna ideální.

Nesmíte se bát opustit slepou cestu.

Pokud bych měl zmínit další konkrétní lidi, v úplných začátcích firmy měl lví podíl na rozvoji firmy náš tehdy jediný opravdový “sales representative” a vizionář Nikola Schmidt. Od začátku jsme stavěli otevřenou firmu a záleželo nám na souladu osobních a firemních hodnot, vnitřní firemní kultuře, kde všichni do všeho mohou vidět a mluvit, entuziasmus, nápady a konstruktivní kritika jsou vždy vítány. Tenkrát nás bavil bonmot z firemní kultury NASA, kde i uklízečka na odpověď “Co právě děláte?” odpovídá “Pomáhám stavět rakety ke hvězdám!”. To jsem ještě netušil, že Nikola bude za pár let dokončovat PhD v USA a posílat fotku s ředitelem NASA. A neposlední řadě zmíním Honzu Teznera, talentovaného vývojáře a člověka s obrovským přehledem ve světě software, který dával naší (v začátcích jak vidno trochu punkové) firmě celou dobu řád, což dělá dosud, ale už v roli spolumajitele.

Co vlastně znamená COEX?

Před založením firmy jsem měl vedle počítačů a rozjíždějícímu se Internetu blíže také k alternativní scéně, organizovali jsme různé hudební festivaly a potkávali se s mnoha inspirativními lidmi. Mezi oblíbené autory patřil i průzkumník mysli a objevitel holotropního dýchání Stanislav Grof, který je autorem termínu “systems of condensed experience”.  Označuje tak způsob, jakým v mozku jedince dochází k ukládání klíčových a většinou neměnných zkušeností, ze kterých je v následujícím životě čerpáno.

Nehledě na paralelu s termínem ze světa software user experience tedy uživatelská zkušenost věřím, že po více než deseti letech ve vývoji software nejsme úplní zelenáči a nějaké zkušenosti už se nám povedlo zkondenzovat. Jako firmu nás vždy zajímá celý pohled na byznys našeho klienta, jeho historie, to jak a proč funguje, kdo jsou jeho zákazníci, kde jsou kořeny toho, co opravdu pro svůj úspěch potřebuje. Ďábel je v detailu, ale zároveň je třeba udržovat pořád nad celou věcí nadhled a vnášet do návrhů řešení kondenzované zkušenosti - věříme, že tak lze dosáhnout lepších výsledků než jen naprogramovat nějakou aplikaci či plnit zadání dle specifikace či tendru.

Čím se vaše firma primárně zabývá?

Nejsme full-service agenturou, která připraví podnikatelský plán, navrhne kreativní design, naprogramuje portál, vymyslí SEO strategii, navrhne reklamní kampaň a následně to vše provozuje. Jsme analytici, vývojáři, techničtí experti a od samého začátku se profilujeme spíše než digitální agentura jako “software house” s orientací čistě na webové technologie. Před deseti lety mohl jeden člověk zastávat to, na co je dnes potřeba 5 specialistů, přičemž každý se musí ve svém oboru neustále vzdělávat. V prvních letech podnikání jsme byli hodně rozkročení, a když přišla zakázka vhodná pro téměř platformu či technologii, najali jsme vývojáře a vytvořili např. desktopovou aplikaci pro Windows. Jednu dobu jsme vyvíjeli také mobilní aplikace pro PDA (PDA byly mobilní zařízení ovládaná stylusem ještě před příchodem chytrých telefonů), ještě před nástupem iPhone nebo Androidu jsme vytvořili na vlastních mapových podkladech turistického průvodce Prahou, řešili startu-py pro navigaci uvnitř budov a mnoho dalších projektů.

Dnes už víme, že je po pár letech vždy dobré provést “rekalibraci” a ověřit si, jestli toho neděláme trochu moc na to, abychom zvládli udržet technickou kvalitu, zastupitelnost lidí a přitom to nebyl jeden velký chaos a celé nás to pořád bavilo. Naší doménou několika posledních let je vývoj a integrace zakázkových aplikací a online systémů, postupně jsme opustili oblast internetového marketingu nebo vývoje klasických webů a eshopů, odoláváme také zatím svodům vývoje nativních mobilních aplikací pro Apple či Android. Všechny tyto oblasti vyžadují trochu jiné procesy a týmy kvalitních zapálených specialistů. A nemám na mysli jenom vývoj, ale i následný provoz a odbavování servisních požadavků, proaktivní přístup k inovacím a celkově péči o klienta. Díky nabalovaným zkušenostem ze zakázek pro velmi pestré segmenty máme dobré know-how v oblasti přípravy a plánování větších projektů nejen z hlediska technologického, ale i z pohledu validace obchodních záměrů a podnikatelských plánů. Čímž se dostáváme k oblasti analýz a konzultací, digitální strategie, servis designu, optimalizace procesů a zavádění inovací - orientaci v těchto disciplínách považuji za velmi důležitou součást při realizaci téměř jakéhokoli online projektu a je to směr, kterým se vedle software developmentu postupně vydáváme.

Jaké projekty aktuálně ve vaší dílně vznikají?

Naše současná výstupní kapacita je přes 2000 hodin měsíčně, část toho jde na režii a péči o stávající klienty, zhruba polovina do nových projektů. Z typicky zakázkové práce mohu jmenovat např. aktuální přípravy nové verze online tržiště Exapro, který je celosvětově mezi třemi nejdůležitějšími portály pro obchodování s použitými průmyslovými a zemědělskými stroji. Z dalších větších projektů stojí za zmínku nedávno spuštěný portál pro největší německé rádio Antenne Bayern, jehož součástí jsou webové přehrávače pro online streaming radio kanálů a další aplikace. Ze start-up projektů jmenujme ambiciózní projekt na streaming elektronických knih pro český a slovenský trh, na kterém jsme pracovali od začátku roku a je těsně před spuštěním. Na začátku listopadu jedeme do Irska na obrovskou konferenci Web Summit, kde bude půlka Silicon Valley a kde chceme trochu zviditelnit naši firmu a prezentovat mapovací startup Mapotic. Aktuálně vrcholí přípravy business plánu a prezentací, abychom zaujali alespoň pár investorů a mohli se do toho pustit naplno.

Podílíte se na vytváření open source softwarů. Proč jsou pro vás tolik důležité?

To je široká otázka související dílem s pragmatičností, dílem s filosofií a pohledem na svět. Většina z nás se seznamovala s programováním na otevřených systémech, např. Linux servery jsou jednou z hlavních platforem pohánějících podstatnou část Internetu. Obecně máme rádi otevřenost a řídíme se heslem, že nemá smysl vynalézat kolo - často je vhodnější použít a uzpůsobit už hotové řešení a dodělávat teprve nadstavby či dílčí funkce. Tak jako všechno, otevřený software má výhody i nevýhody. Má daleko nižší pořizovací náklady, je vytvářen komunitami nadšenců nebo zamezuje tzv. “vendor locku”, tedy přivázání si klienta licencemi atd. Nicméně má také nevýhody jako jsou otázky bezpečnosti, často vyšší náklady na provoz a aktualizace a další - a na toto vše je potřeba myslet už na začátku projektu. Z populárních projektů ilustrujících sílu open source mohu jmenovat např.  Elastic search, což je serverová nadstavba, která za vás do jisté míry řeší inteligentní vyhledávání včetně skloňování slov, personalizace, cachování a mnoho dalšího. Něco takového by se programovalo stovky nebo spíš tisíce hodin. A když léta používáte podobné systémy, automaticky vás to motivuje zapojit se a dávat také něco nazpět - příspíváme do redakčního systému MODX (jehož jsme i oficiálním českým parnerem), do Django frameworku, kde jsme nedávno uvedli volně dostupný modul pro správu překladů atd. Faktem je, že v dnešní době existuje na světě obrovské množství programátorů a vývojářských týmů - a řada inovací použitých v uzavřených či komerčních systémech (např. od Apple či Microsoftu) pochází právě ze světa open source.  Existuje také velké množství dalších oblastí lidské činnosti, které se principy open source inspirují - sdílecí systémy typu car sharing, bike sharing, motivační systém open badges, Arduina a otevřený hardware, otevřená státní správa, koncept Open data a mnoho dalších. Stručně řečeno věříme, že princip otevřenosti je většinou v celkovém výsledku pro lidské pokolení lepší než uzavřenost.

Jaké programovací jazyky ve své praxi využíváte? A proč?

Máme dva vývojářské týmy, jeden je specializován na programovací jazyk Python a jeho nadstavbu Django, který si programátoři zamilovali kvůli přehlednosti kódu, rychlosti a sofistikovanosti. Druhý tým se orientuje na PHP, což je stále jeden z nejpopulárnějších jazyků pro tvorbu webových aplikací. Sílu má ve své univerzalitě, krátké učící křivce, obrovskému množství existujících postupů a knihoven a také obrovskému množství lidí, kteří v něm programují. Svého času poháněl i Facebook, nicméně už je tomu nějaký pátek. Samostatnou kapitolou na webu je tzv. frontend, tedy technologie pro zobrazování obsahu - zde je potíž v nekonečném množství zobrazovacích zařízení, displejů, prohlížečů a kompatibilitě mezi nimi. Jak již bylo řečeno, nevyvíjíme mobilní aplikace, nicméně věnujeme se samozřejmě mobilnímu webu a speciálně na tomto poli se odehrávají inovace ve velkém tempu, pár let starý standard HTML5 v kombinaci s novými JavaScript frameworky přináší do prohlížečů nevídané možnosti. Pro některé typy projektů jsou však stále jasnou volbou nativní mobilní aplikace (tedy vytvořené přímo pro iOS či Android), nicméně existují čím dál lepší webové knihovny a technologie, s kterými se webové aplikace zážitkem z používání již velmi blíží těm nativním. U nově realizovaných projektů se vždy snažíme držet se na špičce trendu, inovovat a používat nejnovější nástroje i postupy. Může se však stát, že na větších projektech vyberete po pečlivé analýze nejlepší možnou technologii a než projekt za několik měsíců dotáhnete, je na světě další verze, která to posune dál.

V minulém roce jste navázali spolupráci s IBM ČR. Jaké další zajímavé kooperace máte na kontě?

S IBM jsme připravovali velký tendr, měli jsme tam fungovat jako hlavní technologický tým, součástí bylo i několik dalších subjektů. Věnovali jsme přípravě několik měsíců, nicméně jak to tak chodí, tendr byl několikrát posunut a po půl roce příprav na posledních chvíli zrušen. Takže to nakonec nedopadlo, ale zkušenost to byla určitě zajímavá - mimochodem i díky zjištění, že i takovýto gigant zajímají právě i nové open source technologie a není uzavřen jen ve světě svých produktů. Z dalších projektů si velmi vážíme zmiňovaného klienta na německém trhu Antenne Bayern. Pro americký MODX LLC vyvíjíme komponenty do redakčního systému MODX, jsme také v úzkém vztahu s kanadskými JOI media Ltd, kteří nás přizvali k vývoji inovativních produktů pro severoamerický trh typu white label crowd sourcing či PaaS (Platform as a service), což je vedle SaaS (Software as a Service) jeden ze funkčních monetizačních modelů softwarových produktů stávajících let. Tento rok jsme také navázali spolupráci s několika dalšími zajímavými českými firmami expandujícími na zahraniční trhy, jejich jména si ale zatím nechám pro sebe.

Jste autory projektu vozejkmap.cz, jaká další díla podobného rázu máte na kontě?

Tento projekt máme moc rádi, ne všechny aplikace mají takový společenský přínos a užitek. Vozejkmap je v současné době již největší česká databáze bezbariérových míst. Také jsme tam měli příležitost vyzkoušet koncept Open data - všechna místa, která komunita a CZEPA (Česká organizace paraplegiků) nasbírala, jsou volně dostupná pro použití v libovolných dalších projektech. Což byl či možná stále je jeden z prvních projektů, který nepoužívá existující data sety (většinou od státní správy), ale naopak data generuje. Trochu nás překvapilo, že Vozejkmap používají kromě vozíčkářů například i maminky s kočárky - řeší často podobný problém jako vozíčkáři. Mapové projekty obecně nás baví, již před Vozejkmap jsme vytvořili projekt Swimplaces s českou mutací KdeSeKoupat.cz, který je zejména v letních měsících velmi populární - s rostoucími teplotami roste i návštěvnost stránky. V letních špičkách je použije aplikaci přes 5 tisíc uživatelů denně, mobilní aplikace mají na kontě celkem 50tis stažení. Stejný koncept jsme použili také pro mapování řek (zapadluj.cz) a pro Hnutí duha jsme vytvořili mapu farem na adrese www.adresarfarmaru.cz. V současné době z celé mapovací platformy chceme udělat univerzální řešení, které nabídne jednotlivcům, komunitám i firmám jednoduchý nástroj pro ukládání míst do map. Věříme, že potenciál digitálních map ještě nebyl zcela využit a pokud najdeme investora, který nám to pomůže rozjet, mohl by z toho vzniknout zajímavý a užitečný produkt s nekonečnými možnostmi využití.

Vaše webové stránky jsou celé v angličtině, třebaže jste česká firma. Proč nemáte stránky i v české mutaci? Nemyslíte, že takový přístup může některé potenciální zákazníky odradit?

Před necelými dvěma roky jsme dělali redesign našeho webu a rozhodovali se, jestli uděláme web dvojjazyčný nebo zůstaneme jen u angličtiny. Došli jsme k tomu, že většina nových zajímavých zakázek k nám stejně nepřichází tak, že by si nás budoucí klienti vyhledali na webu. Webových dodavatelů a digitálních agentur je obrovské množství a výběr dodavatele málokdo udělá pouze na základě jeho webové prezentace; většinou rozhodují další faktory. Ve valné většině je nejdůležitější doporučení a pozitivní zkušenost od stávajících zákazníků či našich partnerů. Dalšími argumenty pro anglický web je snaha navazovat partnerství v zahraničí a také startup scéna, kde je potřeba se držet usloví “think big” a cílit s novými nápady rovnou na globální trh. Samozřejmě nás trochu mrzí, že český zákazník si musí náš web prohlížet v anglickém jazyce, na druhou stranu angličtina by dnes již neměl být takový problém a s českými klienty komunikujeme česky v newsletteru a na Facebooku.

Kolik procent tvoří zahraniční a tuzemští zákazníci? Kdo jsou vaši největší zákazníci?

V roce 2014 tvořili polovinu obratu zahraniční zákazníci, významný podíl na tom měl mimo jiné i tehdy těžce přetížený americký MODX LLC, což je tvůrce našeho oblíbeného redakčního systému, s jehož vývojem pomáháme. Oni měli řadu poptávek z USA trhu a přizvali nás ke spolupráci, mnohdy na velmi zajímavých projektech jako portál pro University of Tennessee nebo pro globální golfovou asociaci. Tento rok jsme řešili několik větších zakázek pro český trh, takže odhaduji, že se podíl přikloní zase ve prospěch obratu v CZK. Ze zajímavých zákazníků mohu jmenovat výrobní firmu Hranipex, s více než deseti pobočkami pro Evropě, zmíněné globální tržiště Exapro, rozjíždějící se newslettering systém Quanda či inovativní streaming elektronických knih. Párkrát do roka se přihlásíme také do tendrů, tam ale většinou musíme cítit, že jsme ten nejlepší dodavatel a systém hodnocení nejnižší nabídkové ceny či splnění kritérií nás často od podání nabídky odradí. Z dalších větších klientů spolupracujeme např. s MPSV nebo Českou spořitelnu.

Jaká je vaše cesta k úspěchu?

Určitě platí mnohokrát zmíněné fráze jako dělat věci, které člověka opravdu baví a naplňují, vybudovat okolo sebe tým podobně zapálených a schopných lidí, snaha opravdu porozumět klientovi, nahlížet na problémy z více úhlů pohledu, kritické myšlení a za každých podmínek udržovat otevřený a férový přístup.

Dále z naší praxe je dobré hodně se ptát na začátku, malovat diagramy, před realizací vytvářet simulace a prototypy, zapojovat již v raných fázích do projektu realizační tým (vzít programátory ke klientovi), skládat lidi v týmu tak, aby měli k danému segmentu či zákazníkovi pozitivní vztah, dotahovat věci dokonce a neváhat jít s klienty příslovečnou “one  extra mile”. A v neposlední řadě dát na svoji intuici a nebát se opustit slepou cestu, i když už vás to už něco stálo. Musí vám zůstat také nějaká energie na finiš té správné cesty.

 

Fotografie: Archiv

Komentáře (0)

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni.

Partneři magazínu
další partneři
© 2024 BYZMAG.cz, Všechna práva vyhrazena.