Ing. Oldřich Lomecký – starosta městské části Praha 1

Před dvěma lety začalo ovlivňovat žití obyvatel ve velkých aglomeracích projekty sdílené ekonomiky, ať už pozitivně pro koncové uživatele těchto sdílených ekonomik, tak i negativně substitutům z podnikatelského prostředí a zastupitelům měst a městských částí. Jak vnímáte rozmach projektů sdílené ekonomiky, např. Airbnb, UBER,  a jak ovlivňuje vaší práci?

Sdílená ekonomika se Prahy 1 bezprostředně týká v oblasti ubytování – jde hlavně o Airbnb. Je to opravdu závažný problém, protože turisté, kteří v zapůjčených bytech bydlí, mnohdy nerespektují téměř žádná pravidla vzájemného soužití: ruší noční klid, dělají nadměrný hluk, znečišťují společné prostory domu apod. V Praze 1 jsem si udělali analýzu tohoto fenoménu a zjistili jsme, že půjčování svého bytu v rámci sdíleného ubytování přiznává – a tím pádem přebírá odpovědnost za své nájemníky – pouze zlomek skutečných pronajímatelů.

V současné době Spolkový správní soud v Lipsku rozhodl o tom, že si každé město v Německu může zvolit zákaz vjezdů dieselových automobilů do městských aglomerací. Jak vnímáte toto rozhodnutí?

Jde o legitimní nástroj regulace. V Praze je však situace mnohem komplikovanější – není dořešena dopravní infrastruktura, napříč centrem vede extrémně zatížená dopravní tepna (magistrála), není dořešen systém „zaparkuj na okraji města a jeď do centra MHD“ atd. Jako starosta Prahy 1 pochopitelně vítám každé opatření, které může odlehčit centru, ale zároveň nemohu nevidět neucelenost a nepřipravenost takových opatření v konkrétním kontextu Prahy. Aby to nakonec neskončilo tak, že naši strážníci rezignují na kontroly veřejného pořádku a budou pouze zkoumat, jestli kolem nich jede diesel, či nikoli.

Kterých problematik se městská část Praha 1 za vašeho působení zbavila a kterým výzvám aktuálně čelí?

Povedlo se nám prosadit vyhlášku, díky níž jsme mohli zakázat provoz nebezpečných vozítek Segway v centru. Zpřísnila se takzvaná alkoholová vyhláška, která zakazuje – samozřejmě s výjimkou restauračních předzahrádek, oficiálně schválených kulturních a společenských akcí a podobně – veřejnou konzumaci alkoholických nápojů v centru metropole. Dali jsme civilizační „kazajku“ pouličním „taky umělcům“, kteří byli například schopni na jednom místě hodiny mlátit palicí do nějakého víka od popelnice a tuto kakofonii vydávat za svébytný druh umění. Je toho ještě mnohem více, nicméně zmiňuji hlavně to, co skutečně velmi trápilo naše občany.

Aktuální výzva je přímo na spadnutí: po revitalizaci mnoha ulic, náměstí a parčíků letos konečně přichází na řadu zvelebení Václavského náměstí.

Co vám naopak dělá častou radost v rámci činnosti městské části a které projekty se ve výsledku velmi osvědčily?

Největší radost mi dělají všechna sousedská setkání, různé akce a projekty, které stmelují občany Prahy 1. Žijeme v turisticky exponované lokalitě, pod obrovským komerčním tlakem, a přesto se dokážeme setkávat, společně se bavit a radovat jako někde na vsi. 

Na co z práce, kterou máte za sebou, jste zejména hrdý?

Moji práci by měli primárně hodnotit jiní – především voliči. Ve funkci jsem již téměř osm let. Za tu dobu se uskutečnilo obrovské množství projektů, akcí, aktivit… Osobně mi dělá velkou radost, že s TOP 09 přišlo na radnici normální, zdravé hospodaření. Zní to možná banálně, ale od toho se odvíjí vše další.

Které situace ze své pozice považujete za velké komunikační výzvy?

Stálým a trvalým úkolem je vysvětlování různých fám, polopravd atd. Lidé z Prahy 1 jsou velmi citliví na jakýkoli náznak neférového jednání a střeží veřejný prostor a veřejný zájem mnohem více než jinde. Je to logické. Jak jsem řekl, v centru žijeme pod velkým komerčním tlakem – toho využívají různí aktivisté z řad Zelených, Pirátů a dalších, ale i bývalí politici, kteří museli kvůli své nekompetentnosti opustit funkci. Aktuálně například neustále vysvětluji, že Praha 1 nehodlá vypovědět nájemní smlouvu Klubu za starou Prahu. Tento spolek sídlí v Juditině věži, která je v havarijním stavu a vyžaduje opravu. Někdo se však půl roku před komunálním volbami tohoto tématu chytil a začal tvrdit, že rekonstrukce Juditiny věže je pouze záminka a že odtamtud chceme Klub za starou Prahu „vyhodit“. Někdy je to až únavné, čelit takové manipulaci. 

Nový rok je už v plném proudu, a tak už lze jistě zhodnotit rok minulý. Co se během něj v Praze 1 povedlo dokončit, změnit, opravit apod.?

Z velkých investic bych jmenoval revitalizaci Národní třídy – v návaznosti na výstavu polyfunkčního objektu nazvaného Drn. Byl to další krok v postupném zvelebování veřejných prostranství v naší městské části. 

Klesá ještě počet stálých obyvatel Prahy 1, jak tomu bylo dříve? Co dělá radnice pro to, aby se takovému jevu zamezilo, případně aby se počet občanů Prahy 1 zvýšil?

Nikoli, počet obyvatel již neklesá. Právě za mého starostování došlo ke změně nepříznivého trendu a dnes počet našich obyvatel naopak roste. Není to samozřejmě jen má zásluha. Za tímto výsledkem stojí všichni, kteří Prahu 1 zvelebují, starají se o ni a všemi možnými způsoby jí pomáhají být skutečným domovem pro všechny generace.

Praha 1 navázala přátelství už s mnoha zajímavými městy. Kolik jich je a chystáte, že by nějaké ještě přibylo? Z jaké části světa by mělo být?

Počet našich zahraničních partnerů se stále rozšiřuje, v současné době jich je 14. Partnerské vztahy nijak neomezujeme – když je vzájemná, oboustranná vůle, rádi navážeme oficiální partnerský vztah s každým. 

V čem spočívá spolupráce s partnerskými městy?

Tato spolupráce spočívá v nejrůznějších výměnných pobytech zejména mládeže, ve společných kulturních projektech apod. Nicméně třeba zrovna s partnery ze středoevropských metropolí řešíme i aktuální problematiku, která nám je společná – například zmíněné sdílené ubytování. 

Co čeká městskou část Praha 1 v tomto slavnostním roce výročí založení Československa a České republiky?

Mnoho akcí v Praze 1 si připomíná toto úžasné výročí. Například náš reprezentační ples, ale třeba i ples pro seniory, který je naopak tematicky zaměřen přímo na osobu prvního prezidenta T. G. Masaryka. 

Foto: Archív