Diváci streamovacích služeb jsou frustrovaní, jejich požadavky rostou, říká nová studie Accenture

• 35 % dotazovaných zrušilo v posledních 12 měsících předplatné minimálně u jednoho subjektu z velké pětky streamovacích služeb. A 26 % říká, že plánují zrušit jedno – či více – v následujících 12 měsících.
• Téměř tři ze čtyř (72 %) dotazovaných uvádí, že hledání obsahu ke sledování je frustruje a více než polovina (55 %) dotazovaných se cítí být zahlcena množstvím streamovacích služeb, z nichž si může vybírat.
• Průzkum říká, že 86 % dotazovaných spotřebitelů má zájem o aplikaci, která by jim poskytovala více potřebných služeb na jedné superplatformě. A zároveň splňovala všechny požadavky uživatelů na jednoduchost, customizaci a pestrou nabídku.

„Je zřejmé, že na globální úrovni v oblasti streamingových služeb dojde ke konsolidaci a také k zjednodušení zákaznické zkušenosti. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že v oblasti streamování bude mít vždy prostor kvalitní lokální obsah. Globální unifikovaný produkt má zkrátka své limity a na jednu ´Oliheň´, kterou divák lačně zhltne, připadají desítky minut bezradně proscrollovaných nabídkou,“ říká Petr Bucha, Content and Creativity Lead Accenture Song pro region CE, a dodává: „Kulturní relevance obsahu je zkrátka podstatná a spousta lokálních diváků se raději podívá třeba na ´Případ Roubal´ než na kauzu ´Dahmer´, případně na minisérii o Ivetě Bartošové spíše než na dokument o Amy Winehouse. O to více, když je lokální obsah připraven i promován na vysoké úrovni. Tady je prostor třeba pro onu kategorii obchodníků s obsahem, kterou zmiňuje studie.”

Přechod na streamování byl pro tradiční mediální firmy sice náročným, ale nezbytným krokem. Přesto jde stále spíše o začátek cesty než o její konec. Streamování totiž nepřineslo firmám takovou odměnu, jakou si od tohoto kroku slibovaly a ve stejnou dobu, kdy mediální firmy investovaly značné finanční prostředky do přechodu na streamování, začaly rapidně růst také náklady na tvorbu obsahu. Rostoucí příjmy z předplatného pak dokázaly tyto náklady pokrýt pouze částečně. 

Zavedeným mediálním firmám navíc vyrostla konkurence ze strany dobře financovaných hráčů z technologického sektoru. Největší z nich s tržní kapitalizací přesahující 1 bilion dolarů – značně upozaďují své konkurenty z tradičních médií a díky obrovským příjmům plynoucím z dalších produktů a služeb dokáží zaujmout spotřebitele i mnoha jinými způsoby. Příkladem může být třeba balíček Amazon Prime, který ve snaze stimulovat své zisky z e-commerce, nabízí nejen streaming videa (Prime video), ale také video gaming (Twitch), audioknihy (Audible), hudbu (Amazon Music) a fotky (Amazon Photos).

A tak v případě, kdy zrovna neinkasují peníze z konkrétního videoobsahu, dokáží technologičtí giganti dobře profitovat z velikosti svého publika a široké nabídky produktů. Zároveň si nemusí tolik lámat hlavu s tradičními pravidly financování, kterými se řídí celá streamovací ekonomika či televizní a filmová distribuce. Nelze se tedy divit, že tyto společnosti vydávají značné množství peněz na expanzi do dalších oblastí zábavního průmyslu.

Přežít v tomto rychle se vyvíjejícím prostředí tedy není jednoduché a uspěje pouze ten, kdo se dokáže na nové podmínky rychle adaptovat a učinit následující kroky:

Usnadnit uživatelům rozhodování

První krokem, jak dosáhnout úspěchu, je naslouchat uživatelům. Ti chtějí věci zjednodušit, a nikoliv trávit nadměrné množství času procházením několika aplikací či platforem, aby našli přesně to, co chtějí. V průzkumu téměř tři ze čtyř (72 %) dotazovaných uvádějí, že je frustruje hledání obsahu ke sledování.

Čtvrtina dotazovaných (26 %) uvádí, že stráví více než 10 minut hledáním dostatečně zajímavého obsahu ke sledování a více než polovina (55 %) dotazovaných se cítí být zahlcena množstvím streamovacích služeb, z nichž si může vybírat.

Dalším příkladem naslouchání uživatelům je větší flexibilita platebních modelů. Spotřebitelé by rádi viděli své účty blíže tomu, jaký typ konkrétního pořadu chtějí. Předplatné zůstává volbou číslo jedna pro pořady a filmy. Ale například u sportovních přenosů jsou hojně zmiňovány i možnosti jako denní předplatné či jednorázové platby.

Dopřát uživatelům skutečnou hodnotu

Druhým krokem k úspěchu je poskytnout spotřebitelům skutečnou hodnotu. Mnozí z nich totiž nemají pocit, že za své peníze dostávají tolik, kolik by si přáli a v důsledku rostoucí inflace a ekonomické nejistoty navíc hrozí, že budou spíše šetřit. Výdaje na streamovací služby pak mohou být jednou z prvních věcí, které škrtnou.

A někteří dotazování už tak plánují učinit. Až 26 % z nich v průzkumu uvádí, že v příštích 12 měsících sníží výdaje za předplatné tzv. “SVOD” (subscription video on-demand) služeb neboli videa na vyžádání. Oproti tomu jen 18 % dotazovaných očekává, že za tyto služby utratí více peněz než v minulosti.

„Velké množství obsahu je na jednu stranu výhoda, na druhou stranu se formáty a přístupy nevyhnutelně opakují. Takže všichni známe frustrující minuty, kdy ťukáme do aplikace a při pohledu na krátkou anotaci je nám dopředu jasné, jaký a o čem seriál bude a že jsme podobný viděli minulý týden,“ dodává Petr Bucha.

Upoutat pozornost uživatelů

Kromě uvedených aspektů existuje ještě jedna vzácná “komodita”, o kterou musí mediální firmy bojovat. Je jí pozornost uživatelů. Už 20minutové epizody sitcomů, natož pak delší pořady či filmy o ni nyní soutěží s krátkými fitness tutorialy, s hraním her či sledováním videí na sociálních sítích. Zdá se však, že jde o nerovný souboj, neboť právě těm později zmíněným věnují uživatelé stále více času na úkor tradičního video obsahu.

Více než polovina (53 %) dotazovaných uvádí, že tráví více času na platformách umožňujících sdílení videa, kam patří například TikTok. Kromě tradičního videa chtějí spotřebitelé objevovat a sledovat relevantní videoobsah na sociálních sítích (47 % dotazovaných), případně obsah generovaný samotnými uživateli těchto sítí (38 % dotazovaných). A nepřekvapivě by ke všemu tomuto obsahu opět nejraději měli přístup prostřednictvím jedné jediné aplikace, kterou pro sledování videí využívali dosud. 

Jedna superplatforma pro všechno

Všechny tyto změny v postojích a preferencích spotřebitelů dohromady jasně ukazují na potřebu vzniku jedné zábavní platformy, jež by nabízela široké spektrum možností, jak si obsah náležitě užít a zároveň splňovala všechny požadavky uživatelů na jednoduchost ovládání, customizaci a pestrou nabídku.

Ostatně, dokazují to i čísla. Více než 8 z 10 (86 %) dotazovaných spotřebitelů uvádí, že by měli zájem o aplikaci, která by jim poskytovala všechny potřebné služby na jedné platformě; 41 % by pak bylo ochotno za ni platit. Většina dotazovaných by zároveň ocenila možnost přejít k dalším službám přímo z domovské stránky dané platformy, jíž dosud využívali pro streaming videí: 70 % dotazovaných by ji využilo pro poslech hudby, 63 % pro surfování a vyhledávání na webu, 62 % pro nákupy a 60 % pro komunikaci s rodinou a přáteli.

Celý report s názvem "Reinvent for Growth" najdete zde.

Foto: Ilustrační