David Surý, Jakub Kunčar Doolister

Proč jste se rozhodli vyvinout tento rekrutační software?

David: Vzniklo to docela náhodně, především s kolegy z Univerzity Palackého v Olomouci. Byli jsme v jednom týmu řešitelů projektu systematizované odborné praxe. Projekt poskytoval a stále ještě poskytuje praxe a stáže pro mladé studenty Katedry sociologie a andragogiky, a dále pro Katedru politologie a evropských studií v Olomouci. Cíl projektu byl poměrně jasný, neřkuli v žádném případě to nebyl cíl unikátní. Co bylo unikátní, byl párovací portál. Na jedné straně stál student, se svými zájmy a zkušenostmi (znalosti a dovednosti, by měli mít studenti stejného oboru stejné), na straně druhé, stála organizace, firma či jiná instituce, která nabízela praxe. Organizace si vybírala vhodné kandidáty (například, má zájem o politologii, zná analýzu dat a zná evropské právo), na straně druhé byl student, který těmto požadavkům vyhovoval. Organizace mu poslala žádanku, a pokud student souhlasil, došlo ke schůzce a pak i spolupráci. Díky této zkušenosti, vznikl první impuls vytvořit „něco“ co by nemuseli používat jen studenti, ale větší množství lidí (uchazečů o práci) a na straně druhé firmy či organizace.

Při dlouhých diskuzích vznikl směr, jak by měl systém vypadat co by měl umět dělat. Tak aby byl efektivní a byl skutečný pomocník při náboru. Filozofie systému spočívá v utilitárnosti, snažíme se vyhnout zbytečnostem.

Myslím, že každý nástroj má fungovat především ke zjednodušení a efektivnější činnosti. Ať už si vezmete pinzetu nebo skleničku, mají omezený počet funkcí. Pokud neplní funkci, je to v dobrém případě okrasa, designový prvek, v horším případě zbytečnost, která překáží a komplikuje život. Tomu jsme se chtěli při navrhování systému doolister vyhnout. Sice jsem s kolegy vystudoval andragogiku v profilaci na personální management, komunikovali jsme pravidelně s recrutitery, dělali s nimi rozhovory a identifikovali jsme potřeby, tvořili výzkumy. Nakonec jsem se rozhodli, že pokud má být systém efektivní, bude lepší, pokud systém budeme skutečně používat v provozu. Tím pádem jsme si založili maličkou personální agenturu, kde nabízíme personální služby firmám v našem okolí. Má to jednu výhodu, případné zisky investujeme znovu do vývoje. Věci, které tam jsou jsou vypozorované z praxe, nemusíme realizovat složité testy, zkrátka vidíme jestli něco má smysl nebo. Pokud je požadavek, píšeme jej, konzultujeme navzájem.

Která z funkcí Doolisteru usnadní práci personalisty nejvíce?

David: Narážíte vlastně na to, co jsem zmínil v předchozí části. Nástroj musí být efektivní. První základní funkce je šuplík. Doolister je úschovna profilů nejrůznějších uchazečů. Druhá základní funkce je čmuchal (vyhledávač). Potud si vystačíte myslím s Excelem nebo složkou ve Windows. To, co je navíc, je hodnocení uchazečů a komunikace s uchazeči nebo s kolegy, se kterými hodnotíte uchazeče. Výborná funkce je plánování schůzek – ta mi při náborech šetří spousty času. Klientům nemusím nic potvrzovat, protože pokud schůzku potvrdí uchazeč, kterého jsem pozval na schůzku, náš klient toto potvrzení vidí a počítá s ním, popřípadě navrhne jiný termín. Další věci jsou především podrobné hodnocení, sdílení klíčových informací přímo u kandidátů. Samostatná je například kariérní stránka, kterou si mohou klienti upravovat a tvořit do firemních barev.

Není úspora času a peněz spíše taková trendy startupová bublina?

• Asi chápu, kam tím míříte. Na trhu je momentálně poměrně dost nejrůznějších SaaS firem, start-upů a projektů, které vám naslibují neuvěřitelnou úsporu času a peněz, když budete využívat jejich služby. V reálu to tak ale nefunguje a určitým způsobem to poškozuje právě ty projekty, které to doopravdy dokáží a mají v sobě ten tržní potenciál.

V případě Doolisteru je argument ceny jasný. Pro firmy je o mnoho výhodnější (jak finančně, tak časově) a úspornější využívat služby Doolisteru, než vyvíjet a udržovat svůj vlastní systém. To by je stálo neuvěřitelné náklady a postrádalo by to celou filozofii digitalizace. Dalším argumentem cenové politiky Doolisteru je automatizace rutinních a hromadných činností, které pokud se dělají jednotlivě, tak zabírají spoustu času. A jak je známo čas = peníze. V rámci jednotlivých tarifů poskytujeme uživatelům opravdu vyladěné kariérní stránky. Jejich vývoj by opět stál uživatele nějaké peníze, které může tímto způsobem uspořit. Je toho samozřejmě mnohem více, stačí se mrknout na naše webovky do benefitů (smích).

V čem se lišíte oproti konkurenci?

• Oproti konkurenci poskytujeme uživatelům více funkcí. Jsou to právě ty funkce, které automatizují rutinní a hromadné činnosti v náboru. Mimo to se určitě lišíme v přístupu ke klientům. Jsme dost proklientská firma a snažíme se ke každému přistupovat individuálně a vyslechnout si jeho potřeby. Klienty bereme jako naše partnery, poskytujeme jim F2F školení a ukazujeme, jak můžou efektivně využívat Doolister. Vybíráme si klienty se kterými si můžeme vytvořit vztah, vzájemně respektovat jejich požadavky, a těmto požadavkům, pokud jsou zobecnitelné, se maximálně přizpůsobit.

Kde jste brali inspiraci pro navržení jednotlivých funkcí?

David: To jsem ve své podstatě zmínil, celkově jsou tři zdroje informací: první zdroj je konkurence, která je spíše zahraniční. Přiznám se, že u české konkurence není mnoho funkcí, které by bylo možné napodobit a říct si „to je super“. Aktuálně cítím handicap v inzerci, nemáme inzertní systém, primárně jej ale nechceme – tudíž je zde nutnost, dohodnout se jinými inzertními servery, tak aby byl systém kompatibilní. Což ještě není aktuální záležitost. Druhým zdrojem informací je testování funkcí v zahraničí, tady už je možné mluvit o tom, že jejich funkce nebo řešení má svůj důvtip, je elegantní. Jejich řešení následně vezmeme, podrobíme nějaké kritice, řekneme si „potřebujeme to? Nepotřebujeme to?“. A pokud ano, jdeme navrhovat naše řešení, tak aby bylo kompatibilní. Třetí způsob jsou naše požadavky, potřeby, které nejsou naplněny. I tady je ale nutné vlastní kritičnost, kdy je nutné si říci, nejde tu udělat jinak? Cenné informace a požadavky, jsou praxe našich klientů, kteří řeknou ano tohle bychom potřebovali, aby to fungovalo tak a tak. Díky tomu jsme pořád ve střehu.

Kdo využívá vašich služeb nejvíce?

Jakub: Zaměřujeme se výhradně na český B2B segment. Doolister mohou využívat malé personální agentury, střední a velké firmy. Jsou to především firmy, které chtějí ušetřit významnou část nákladů, mít nábor na jednom místě a naučit se pracovat efektivněji. Střední firmy, které mají personalistu a mají personální oddělení – to je hlavní cílová skupina.

Jak dlouho Vám trvalo než jste Doolister vyvinuli a dovedli k dokonalosti?

David: Vývoj byl docela porod. V první fázi jsem komunikoval s vývojářskou firmou, ale to nějak nedopadlo, protože v tom neviděli potenciál a de facto šlo o naši zmařenou investici a především čas. Po druhé, už jsme byli opatrní, dohodl jsem se poprvé se se spolužákem ze základní školy, se kterým jsme si naše požadavky rozkreslili do nějakého uceleného plánu. Ten se skládá ze tří části. Aktuálně jsou hotové jen dvě. První je databáze, to jakou strukturu budou mít data z životopisů. Druhá je samostatná správa Doolisteru, správa kandidátů a pozic a třetí, která je vysněná, je testování uchazečů takřka na cokoliv. Systém s různými prodlevami vyvíjíme od roku 2014.

Uvažujete o rozšíření tohoto produktu i na jiné oblasti?

David: Ano, v první části se jedná o dokončení systému i jako testovacího systému a možností vkládat libovolné testy. V naší databázi, bych rád implementoval nový vyhledávací algoritmus, který využívá model KNN. Dále také uvažujeme posunout Doolister od náborového systém k systému hodnocení zaměstnanců a tvorby různých hodnotících a testovacích oblastí. Víc napovídat aktuálně nebudu.

Jakub: V dlouhodobém výhledu bychom byli rádi. Je to naše taková další velká meta, kam bychom v budoucnu chtěli Doolister posunout. Pokud jde o geografické rozšíření produktu nebo expanzi na jiný než český trh, tak v současné době se chceme primárně zaměřit na český trh, který je pro nás klíčový a budovat partnerství s firmami.

Je pro vás právě český trh něčím specifický?

Jakub: Český trh je obecně pro SaaS velice specifický. Je tady mnohem menší adoption rate oproti jiným evropským státům. Navíc firmy jsou k digitalizaci bohužel poměrně skeptické a dostat je k určité změně chování je docela složitý a dlouhodobý proces. Podle mě je to ale otázka času, kdy se situace změní. Je to víceméně nutný krok ve vývoji firmy.

Čím byl pro vás charakteristický rok 2015 a co plánujete a očekáváte od roku 2016?

David: V roce 2015 jsme se zaměřili především na vývoj a harmonizaci jednotlivých funkcí. Strávili jsme opravdu spoustu času nad tím, aby byl Doolister pořád i přes jeho robustnost a rozsáhlost uživatelsky přívětivý. Podařilo se nám také získat několik klientů bez nějakého zásadnějšího marketingu, za což jsme velice rádi.

Jakub: Tento rok se zaměříme především na akvizici nových klientů. Je před námi dlouhý maraton vyjednávání s firmami a personálními agenturami. Cílem je mít do roka aspoň 50 klientů. Krom toho plánujeme v horizontu dvou měsíců představit několik nových funkcí a vylepšení, které Doolister zase posunou směrem vpřed.

Věnujete se v současné době pouze Doolisteru?

Jakub: Paralelně ještě pracuji na jiných - svých projektech. Ale obecně můžu říci, že pokud se nevěnuju zrovna práci, především Doolisteru, jsem ve škole. Studuju na Fakultě Aplikované Informatiky UTB ve Zlíně obor, který je takovým průnikem informačních technologií a byznysu. Takže v mnoha věcech mi škola otevřela oči. Zároveň v rámci odkazu podnikatelského ducha Tomáše Bati nás univerzita podporuje, což je neuvěřitelně bezva.

David: Pracovně ano i ne. Doolister jednak každodenně používám ke své práci, ale práce je nyní o náboru zaměstnanců pro naše klienty. Do toho řeším to aby byl Doolister stále uživatelsky přívětivý. Dále se věnuji analýzám pracovního trhu a když mi zbyde čas, věnuji se své rigorózní práci. 

Jaká je vaše cesta k úspěchu?

David: Cesta k úspěchu? O úspěchu ještě mluvit nelze. Vnitřní cíl a zbožné přání je mít 200 klientů. To si můžu říct, fajn jsme úspěšní. Víte, finance do projektu dáváme jen z toho co máme a vyděláme, čili dvakrát, třikrát více zvažujeme jestli budeme mít tu funkci nebo jinou, která buď systém posune v před, nebo jej bude lépe prodávat.

Jakub: Na tom se plně shodnu s Davidem. Je to samozřejmě i o kvalitní a často namáhavé práci.

Děkuji za rozhovor a ať se Doolisteru daří!

Text: Jana Albrechtová

Foto: Archiv

Odpovídali:             David Surý - architekt a myšlenkový tvůrce systému Doolister

                                Jakub Kunčar - business development & strategie projektu & marketing