Každá krize je důsledkem neudržitelného hospodářského růstu. Vždy je otázkou času, kdo do toho systému někdo hodí vidle. V roce 2008 to začalo hypoteční krizí v Americe, dnes to začal koronavirus COVID-19.  Díky globálním online médiím se dnes z brouka dělá velký slon. A chytří byznysmeni, politici se toho chytí a začnou do médií hovořit o velkém problému, o pomalu zániku lidstva a přicházející ekonomické krizi, recesi. Pokud každý den uslyšíte v médiích tisíckrát slovo krize, už tomu taky věříte. Všichni začnou dělat někdy chaotické závěry a začnou se chovat nestandardně. Celá země upadá do letargie a spánku, do kterého nás dostala vláda a jejich restrikce. Na sociálních sítích koluji statistiky úmrtí na koronavir COVID-19 vůči tolik známé chřipce. Nám tolik známá chřipka je však větší zabiják.

Ovládl nás strach z neznámého. Tak jak dítě má strach, když neví co to je a co od toho může čekat. Strach z něčeho, co tu nebylo a nevíme jak se k tomu postavit, nás dostal do dnešního stavu. Nicméně ekonomika je jenom jedna. I ta vládní ekonomika je jen jedna. Příjmy a výdaje. Čím déle se budou držet restrikce, tím více lidé ztratí práci.  A je jedno, jestli to je zaměstnanec nebo podnikatel. Všichni v produktivním věku půjdou na úřad práce. A vláda potřebuje peníze do kasy. Kde je vezme, když všichni budou na úřadu práce? Každý den restrikcí navíc, je více a více lidí na pracovním úřadu.

Vláda dala časový plán snížení restrikcí z pohledu uvolňování opatření pro obchody a služby. Vláda přikazuje, zakazuje. Podnikatelé a OSVČ jsou v pasti, přichází o zisky a zadlužují se. Ale vládní představitelé berou plnou mzdu. Takže lidé s plným břichem rozhodují o bytí či nebytí ostatních lidí. Kdyby i oni neměli na výplaty, pevně věřím, že by se jejich postoj dramaticky změnil z pohledu rychlejšího rozvolňování nouzového stavu. Nikde jsem neslyšel a ani nečetl jasné doporučení třeba pro otevření kadeřnictví. Jak prohlásil ministr zdravotnictví pan Vojtěch, tak díky osobního kontaktu se jedná dle zákona o rizikovou skupinu.

Takže v hobbymarketech asi nedochází k osobnímu kontaktu. Když lidi chodí do práce, tak tam asi podle vlády taky nedochází k osobnímu kontaktu. Ale nikde nejsou dána pravidla, otevřete za těchto jasně definovaných hygienických podmínek. Kadeřnictví budou mít téměř 2 měsíce zavřené. Takže vládní představitelé s plnými břichy nechají dva měsíce OSVČ bez obživy. A jsou přesvědčeni, že jim 25000,- Kč bude stačit. Ale podnikatelé nechtějí takovou podporu, podnikatelé a OSVČ chtějí práci, kde si umí vydělat mnohem více než za 2 měsíce dostat 25000,-Kč

V současné době vláda nastavila a nastavuje mnoho stimulantů, jak v tuto dobu pomoci firmám a OSVČ, aby se nedostali do krizového stavu, do stavu úpadku či insolvence. Ale každý stimulant je podmíněn mnoha podmínkami a sankcemi, které firmy vnímají, ale v tuto chvíli tolik neřeší. Nicméně stimulanty ve formě finančních dotací nejsou všechno. Dnešní krizový stav je zcela odlišní od poslední globální krize. Je jiný v tom, že přišel náhle. Nikdo nebyl na tuto situaci připraven. Majitelé a management firem se za poslední roky pohybovali na rostoucí křivce hospodářského růstu. Nikdo neměl potřebu tolik myslet, že bude hůř. A když se připravovali na horší časy, tak rozhodně ne tak rychle, jak rychle přišla tato krize.

Ano, vláda nám může dát půjčky, odložení splátek a podpořit mzdy. Ale vše si stejně musíme odpracovat sami, vše si musíme odřídit sami. Je na nás, jestli je natolik nutno využít všech vládních stimulantů nebo si sestavit vlastní krizovým tým. Každý získaný stimulant je budoucí závazek. Všude koluje mnoho rad a tipů. Ale který je ten správný, podle čeho se máme řídit?  Asi si kladete další otázky: Kdo ví, jak se má řídit firma v krizi, jaké procesy se mají v této době nastavit?

Jedna z odpovědí může být využití profesionálních krizových interim manažerů. Třeba členů z České asociace interim managementu.

Každý může vyjít z této krize buď jako vítěz nebo jako poražený. Na které straně budete vy, záleží na vás.

Držíme vám palce