Ukončení členství bylo předmětem debat ve Spojeném království již od roku 1973, kdy se země stala členem Evropského hospodářského společenství (EHS), předchůdce Evropské unie (EU). K tomuto tématu se konalo referendum již v roce 1975, kdy voliči hlasovali pro zachování členství v EHS.

Jak je vidět, nebylo to první referendum. Ale jaké byly důvody, že si odhlasovali Brexit a to ještě s minimálním náskokem? Víme, že hlavní městské aglomerace a Severní Irsko hlasovalo pro setrvání a zbytek populace pro odchod. Na základě výsledků referenda rezignoval premiér David Cameron. Premiér byl pohlcen názory městkých aglomerací a proto si byl jistý, že voliči zvolí setrvání. Hrubě podcenil názory zbytku populace a hlavně hrubě podcenil komunikační kanály, které oslovili všechny voliče. Toto referendum ukázalo sílu a cestu hybridních válek. Jak jednoduše přes sociální sítě vytvářet desinformační kamapaně a směřovat lidskou populaci tam, kde chci. Vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se EU částečně oslabí ve všech směrech. Kdo měl největší zájem o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z EU? Kdo chtěl oslabit vyjednávací sílu EU? 

Nicméně výsledek ja daný, BREXIT. Je nutno se této skutečnosti přizpůsobit. Ale abychom pochopili její důsledky, uděláme si časovou posloupnost od ukončeního referenda. 

23.6.2016  - Referendum

Voliči Spojeného království Velké Británie a Severního Irska si odhlasovali vystoupení z Evropské unie. 72 procent oprávněných voličů se účastnilo referenda a z toho 51,89 procenta  se vyslovilo pro odchod. 

23.3.2017

Velké Británie oznámila záměr o vystoupení z EU. Zároveň začíná běžet dvouletá lhůta pro nalezení dohody o podmínkách odchodu Velké Británie a vypořádání vzájemných vztahů 

25.11.2018

Schválení dohody s EU. Součástí dohody je nastavení přechodného období na naplnění dohodnutých podmínek platné od 30.3.2019 do 31.12.2020 

15.1.2019

Dolní sněmovna zamítla smlouvu o modalitách ukončení členství Velké Británie v Evropské unii, kterou vláda Theresy Mayové dojednala s Evropskou komisí. 

16.1.2019

Hlasování o nedůvěře vlády

23.1.2019

Byl schálen zákon o právech Britů žijících v České republice jako Lex brexit v případě tvrdého brexitu 

29.1.2019

V Dolní sněmovně poměrem hlasů 317 : 301 byl schválen návrh, kterým byla Theresa Mayová pověřena vyjednávat s Evropskou komisí o změnách v dosavadní smlouvě o brexitu a tím zabránit tvrdému Brexitu

25.2.2019

Donald Tusk připustil odložení Brexitu 

26.2.2019

Labouristé změnili postoj, už by podpořili druhé referendum o Brexitu. Theresa Mayová připustila, že může dojít k odkladu Brexitu 

12.3.2019

Na tento datum je stanovené hlasování o Brexitové dohodě.

13.3.2019

Když neprojde hlasování o dohodě, bude se tento den hlasovat o tvrdém brexitu. Jelikož poslanci odmítli tvrdý brexit, bude následovat návrh dohodyo prodloužení.

14.3.2019

Když neprojde dohoda o tvrdém brexitu, budou hlasovat o prodloužení vyjednávání. 

29.3.2019

Brexit – tvrdý, vystoupením dohodou, posunutí?

 

Jaké scénaře mohou tedy nastat?

Odklad vystoupení dohodou

Tady se naskýtá otázka. Když se nebyli schopni dohodnout 2 roky, za 2 měsíce to stihnou?

Vystoupení dohodou

Nastává přechodné období do 31.12.2020 pro nastavení dohodnutých podmínek. V tomto přechodném období zůstane vše stejné, jako dneska. Firmy a občané budou mít dostatek času na přípravu změny.

Vystoupení bez dohody, tvrdý Brexit

Nejhorší řešení pro všechny. Myslím, že si nikdo nedokáže domyslet, co to vlastně znamená, co to bude stát. Ještě nikdo nezažil vystoupení jakéhokoliv státu z EU. Ze dne na den bude procesní vztah s Velkou Británií stejný jako s jakýmkoliv nečlenským státem EU. A kdo je na tuto variantu připravený? Můžeme říci, že nás britové drží tak trochu v šachu. Nikdo nic neví. Ale podle stylu vyjednávání můžeme vnímat, že sami britové jsou na tom stejně. Možná hůře, jsou na to sami.

Už dneska musí mít firmy spolupracující s britskými firmami nastavené informační systémy na podmínky tvrdého brexitu. Musí řešit distribuční kanály, sklady v bezcelní zóně pro dodávky „just in time“, řešení DPH, musí počítat s časovými prodlevami při proclení, musí nastavit zcela nové obchodní podmínky, v případě poboček zajisttit legislativní změny a při zaměstnávání občanů z EU nutno zajistit podmínky dle imigračních podmínek. A další a další, je to ho opravdu hodně. Firmy, které se připravují na tvrdý brexit, investují nemalé částky do nejistoty. U firem, které rychle neuchopí tuto změnu, může dojít ke ztrátě tohoto trhu. Protože svět nespí. Proto nepodceňujte přípravu.

A běžní britové či evropané musí čekat, co nastane. Podle toho se jednoduše připraví na očekávanou změnu pravidel. 

A co skutečně nastane? Změna je život a život je změna. Všichni se všemu přizpůsobíme. Všichni budou chtít i nadále cestovat, všichni budou chtít i nadále obchodovat. Bohužel, nastane větší byrokracie, než na kterou jsme s británií byli zvyklí.

Nechme se překvapit.