#Právo

Ochrana zaměstnance v životních situacích

Každý z nás se čas od času ocitne před důležitou životní situací, více či méně radostnou, která naruší každodenní rutinu a vyžádá si uvolnění ze zaměstnání. Dovolené zpravidla není nazbyt, proto právo upravuje okruh záležitostí, kdy může zaměstnanec čerpat placené či neplacené volno nad rámec dovolené. V prvním díle pracovněprávního seriálu představíme okruh osobních překážek v práci na straně zaměstnance podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Ochrana zaměstnance v životních situacích 2 fotografie ve fotogalerii

Svatba bývá zpravidla radostnou událostí v rodině a značné množství času zabere jak její příprava, tak i realizace. Snoubenci proto mohou čerpat až 2 dny volna, z toho jeden den placený a to ten, na který připadá svatební obřad. Pokud se svatba koná o víkendu, tedy v den, který není pro snoubence pracovní, mohou čerpat pouze jeden den neplaceného volna a to bezprostředně před svatbou nebo po ní (zpravidla pátek nebo pondělí). Je zajímavé, že rodiče účastnící se svatby svých potomků mají právo na jeden den placeného volna (a to den konání svatby, pokud je pro ně pracovním), kdežto dětem účastnících se svatby rodiče náleží den volna neplaceného.

K životním situacím patří bohužel i úmrtí a pohřeb blízké osoby. V případě úmrtí manžela, druha nebo dítěte má zaměstnanec nárok na 2 dny placeného volna a ještě jeden den k účasti na pohřbu. U dalších rodinných příslušníků (rodič, sourozenec, osoby sešvagřené) je to jeden den placený nebo dva dny, pokud zaměstnanec zařizuje pohřeb. U pohřbu vzdálenějšího příbuzenstva (prarodiče, vnoučata) poskytuje zaměstnavatel placené volno pouze na nezbytně nutnou dobu, maximálně jeden den.

Mnohem častější situace nastává, když se zaměstnanec nemůže včas dostavit do zaměstnání z důvodů dopravní situace, ať už zácpy či zpoždění vlaku či autobusu. Zde zkrátka nemůže zaměstnavatel nic dělat a poskytne neplacené volno, které si zpravidla zaměstnanec napracuje v nejbližší době. Tyto situaci musí být pochopitelně nečekané a nepředvídatelné. Zaměstnavatel není povinen tolerovat časté pozdní příchody jenom proto, že Praha bývá po ránu těžko průjezdná nebo si zaměstnanec nechal ujet autobus.

Volno s náhradou mzdy je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, který podstoupí vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení a to na nezbytně nutnou dobu a stejně tak, když zaměstnanec doprovází k lékaři či do nemocnice blízkého rodinného příslušníka (dítě, manžela, rodiče, prarodiče). Vzdálenější příbuzné může doprovázet taktéž, ale už bez náhrady mzdy. S tím souvisí i odvoz rodící manželky či družky do zdravotnického zařízení a zpět a toto volno (placené) se poskytuje pouze na nezbytně nutnou dobu. Pokud chce nastávající otec setrvat u porodu, dostane volno neplacené.

Nařízení vlády pamatuje též na volno při účasti na pohřbu spoluzaměstnance (s náhradou mzdy), při stěhování (zpravidla bez náhrady mzdy) nebo při hledání nového zaměstnání (bez náhrady mzdy). Otázkou zůstává, jak moc jsou tyto zaměstnanecké úlevy zneužitelné a jak se může zaměstnavatel bránit, pokud se mu zaměstnanec stěhuje třikrát do roka. Praxe mnoha společností bývá taková, že zaměstnanec nahlásí dopředu svou nepřítomnost (pokud to jde) a poté doloží relevantní doklad. Tím může být oddací list, úmrtní oznámení nebo lékařská zpráva. Dopravci jsou povinni (při zpoždění nad 10 minut) vydat na požádání tzv. zpožděnku, tedy potvrzení o zpoždění dopravního prostředku, to se však netýká městské hromadné dopravy. U stěhování může být relevantním důkazem změna v OP nebo nová nájemní smlouva. Pokud zaměstnanec nedodá žádný doklad své nepřítomnosti v přiměřené lhůtě, může mu být zameškaná doba zpětně překvalifikovaná jakožto čerpání dovolené. Pokud se zaměstnavatel domnívá, že skutečně dochází ke zneužívání úlev v práci ze strany zaměstnance, lze doporučit zejména důkladnou konzultaci s odborníkem přes pracovněprávní vztahy.

Osobní překážky v práci jsou jedním z nástrojů ochrany zaměstnance garantované státem, snadno se však může obrátit v neprospěch lidí samotných. Bohužel, nelze se pak divit zaměstnavatelům, že se při přijímání nových pracovníků dopouštějí nezákonné diskriminace (nejčastěji žen, postižených a starších lidí), neboť osoba, která tráví několikrát do měsíce dopoledne v čekárně u lékaře (kvůli nemoci své či dítěte), přináší svému zaměstnavateli ztráty a starosti.

 

 

 

Komentáře (0)

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni.

Partneři magazínu
další partneři
© 2024 BYZMAG.cz, Všechna práva vyhrazena.